Při pádu se dřevěná konstrukce opřela o stěnu kapličky, kterou poškodila.

Kaplička je opravená. V těchto dnech dala nová šindelová střecha miniaturní církevní stavbě podobu, která vydrží nejméně půl století.

„Hlavně ji nikdo neukradne, protože kdo by kradl dřevěné šindele,“ přiblížil včera reportérovi Deníku tesař Libor Musil z Jeclova, který šindelovou střechu vyráběl čtrnáct pracovních dnů.

Starostka Kamenice Eva Jelenová, nechtěla v létě krátce po vandalském skutku v místní části Řehořov věřit svým očím.

„Samozřejmě že na místě hledali stopy policisté. Jednali jsme s památkáři a pozvali architekta Martina Laštovičku. Výsledkem byla shoda, že všichni byli pro šindelovou střechu, o kterou nebudou mít nejrůznější pobertové zájem,“ shrnula první žena městyse s více než 1 800 obyvateli.

Od mědi dávají památkáři ruce pryč

Památkáři podle Dany Komárkové z telčské pobočky Národního památkového ústavu budou rádi, když z většiny historických staveb zmizí měď ze střech.

„Měděné svody a žlaby se povolují jen u významných památek. Když se na kapličce objeví šindel, zajásáme. Dřív na vesnických památkách vůbec svody nebyly. Dnes připouštíme pouze pozinkovaný plech s nátěrem,“ upřesnila Dana Komárková. Podle tesaře Libora Musila mají dřevěné šindele, vystavené celý rok slunci, dešti, mrazům a větru stejnou životnost jako krytina z měděného plechu.

„Stavitelé před třemi sty lety neměli měď a všechny střechy kryl přírodní materiál, obyčejně tvrdé dřevo. Když se střecha bude pravidelně ošetřovat takzvanou karbolou, vydrží šindel bez problémů 60 let,“ tvrdí tesař Libor Musil.

Zloděj za měď mohl ve sběrně dostat několik set korun. Poškozením střechy a obvodové zdi kapličky způsobil škodu 100 tisíc korun.

Místní obyvatelé mají svoji kapličku rádi. „Naše barokní kaplička je živoucím a věřme, že i trvalým svědkem dávných dob a životů našich předků. Je to pro nás kus domova,“ vzkázala kronikářka Miroslava Štefková.