VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klusáčkové mohou být příbuznými Basků

Přibyslav -Jiří Klusáček patří k nejzkušenějším genealogům. Prokázal, že všichni muži jeho příjmení pocházejí z generace dvou rolníků z Vysočiny.

5.12.2010
SDÍLEJ:

Jiří Klusáček příjíždí z Prahy do Přibyslavi, Polné, Hrbova a Jihlavy, kde žilo nejméně dvanáct generací rodu Klusáčků,Foto: Ivo Havlík

Genealog Jiří Klusáček z Prahy vypátral, že všichni muži jeho příjmení pocházejí z generace dvou rolníků z českomoravského pomezí, Jakuba a Františka Klusáčkových.

Jak jste na to přišel?

Ti dva v roce 1653 žili jako jediní nositelé tohoto příjmení v Čechách, Jakub v Hrbově u Polné a František v Přibyslavi. Je to zřejmé z tehdejšího soupisu daňových poplatníků, tzv. berní role. Ještě starší je záznam o Janu Klusáčkovi ze Zhoře, který byl ve službách Kostků z Postupic, první informace o něm se váže až k roku 1464 v souvislosti se soudní pří o vyplacení věna jeho nevlastní matce.

Co Františka Klusáčka v roce 1653 do Přibyslavi, města zničeného třicetiletou válkou, vůbec přivedlo?

Vrchnost přidělovala po nájezdech Švédů vyrabované grunty novým hospodářům. Nově osazení měli berní úlevy, od daňové povinnosti byli osvobozeni tři roky. František v Přibyslavi dostal dům a 15 strychů pole (4,5 hektarů), choval dva voly, krávu, jalovici a svini. Zanechal po sobě dva syny, prvorozený Kryštof se dožil na tu dobu neuvěřitelných 95 let (1661 - 1756) a rod se rozrůstal.

Jak víte, že švec Jan Klusáček, který si 10. února 1773 bral v Polné vdovu Johanu Budínskou, pocházel z Přibyslavi?

Zjistil jsem, že ženich k sňatku doložil svůj křestní list, vydaný přibyslavským farním úřadem 30. ledna 1773, tedy deset dnů před svatebním obřadem. Šlo tedy nepochybně o ševce Jana, který byl v Přibyslavi pokřtěn 15. května 1747, v té době se do matrik zapisoval den křtu, nikoli narození. Matriční objev je stěžejním důkazem o přesídlení Jana do Polné. V Polné a okolí dnes žije hodně Klusáčků, díky tomuto ševci mají mnozí kořeny v Přibyslavi.

Jeden příslušník vašeho rodu se jmenoval Bohumil Klusáček a je zapsán mezi abiturienty gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě. Jaký byl jeho osud?

Studoval medicínu a stal se lékařem na Hradčanech. Spolu s Charlottou Masarykovou působil v Červeném kříži. Patřil k průkopníkům české cyklistiky, na kole jezdil z Prahy až na Vysočinu. V Královských pohádkách parodoval podvodný nástup Habsburků na český trůn, Vídeň politickou satiru v roce 1898 zkonfiskovala a autor po určitou dobu žil pod policejním dozorem.

Kdo z nositelů příjmení Klusáček proslul nejvíc?

Nejznámějším mužem rodu je Karel Ludvík Klusáček (1865 - 1929). Rodák z Polné a absolvent gymnázia v Německém Brodě vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, stal se významným českým malířem. V hlavním městě v roce 1908 koupil historický dům U Vejvodů a zachránil ho před demolicí. V tomto domě začal jako jeden z prvních provozovat kino. Jako jednatel výtvarného spolku Mánes zachránil kartony Mikuláše Alše s cyklem Má Vlast.

Pocházejí i vaši dávnější předkové z Vysočiny?

V jak daleké historii můj předek žil, lze do určité míry vypočítat. Zda však náš konkrétní prapředek žil na území současného Česka již od konce doby ledové, nebo sem migroval později, zatím určit nelze. Není však vyloučeno ani to, že naše populace je na Vysočině do určité míry původní, i když procentuálně nejvíce shodných genetických znaků máme se španělskými a francouzskými Basky.

Jak to víte?

Napadlo mne ještě jinak ověřit vzájemnou příbuznost Klusáčků, tentokrát už nejen zápisy z matrik a pozemkových knih. Jako na zavolanou mně pomohl vědecký úkol Genetika a příjmení. Je to společný projekt Kriminalistického ústavu v Praze a řady předních vědeckých institucí, včetně pracovišť Akademie věd ČR. Účastní se ho čeští muži s početně méně zastoupenými příjmeními. Klusáčků v České republice je něco málo přes čtyři stovky.

Čeho se můžeme dočkat?

Každý s příjmením Klusáček, pokud byl ochoten se výzkumu zúčastnit, díky zjištěnému chromozomu obdržel osobní genetickou identifikaci, řečeno názvoslovím vědy - haplotyp. Bráno matričními záznamy by u všech Klusáčků měl být shodný. Ale někteří z nás budou mít jiný. To potom bude celkem jistě prokazovat, že někdy v minulosti byl pravým otcem kdosi jiný, než je uveden v oddacím listě nebo zapsán ve stoletých matričních či berních knihách; syn byl třeba levoboček a manžel na to nikdy nepřišel nebo u nemanželských dětí potomek převzal příjmení po matce.

I to je život a určitě velmi zajímavá a také přínosná informace.

A co jste díky genealogii o sobě zjistil vy sám?

Že mám některé předky i z Jihlavy. Johan Anton Risenfelder (* 1725) - dědeček mé praprababičky Antonie Grossin (která si vzala ševce Klusáčka), tedy jinak řečeno jeden z 64 předků v 7. generaci, si 5. září 1750, ve věku necelých 25 let, koupil za 1 100 zlatých na náměstí v Jihlavě tzv. Honlischův dům čp. 327. Získal tím práva měšťana a současně se stal sladovníkem. Dnes je v prvním patře kavárna a v ní jsem nedáno na počest tohoto předka vypil jedno espresso. On byl komisařem krajského úřadu a měl smysl pro historii, vedl si záznamy. Překlad jeho kroniky mě stál tolik, co zájezd na Kanáry pro dvě osoby, ale nelituji. Stejně objevná je kronika jeho tatínka Františka, tedy též mého předka v 8. generaci. Jeho pradědeček, Lukáš Vojtěch Risenfelder (11. generace, jeden z 1 024 předků), byl primátorem Jihlavy v době třicetileté války a nakonec královským rychtářem a Ferdinand III. ho za zásluhy povýšil do šlechtického stavu. Bylo mu pouhých 19 let, když zcela osiřel, jeho sedm sourozenců a rodiče zemřeli na mor. Jistě byl velmi schopný, ovšem svoji kariéru musel začít přestoupením z luteránské víry na katolickou. To jsou stále stejné situace, jak se říká: Nihil sub sole novi (Nic nového pod sluncem). Z mého pátrání možná vyjde pěkná kniha, jednám s vydavatelstvím Scriptorium a jihlavským archivem, zatím to vypadá nadějně. Tak mě to opravdu moc těší.

IVO HAVLÍK

Autor: Redakce

5.12.2010
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Chřipka zatím nepřichází, do Vánoc by to mohlo vydržet

Jako nejhezčí alej na Vysočině zvolili lidé Valchovskou cestu u Počátek.

Za nejkrásnější alej v kraji si hlasující zvolili Valchovskou cestu

Snad budou Vánoce klidnější, přeje si trenér juniorů Nekvasil

Jihlava – V úterý od 18.15 se naposledy v tomto roce budou hokejoví junioři Dukly prát o extraligové body. Na svém ledě přivítají v předehrávce 27. kola Zlín. Body potřebují oba týmy jako sůl, tak se dá čekat pořádná řež.

Jihlavský dům dětí a mládeže láká na tradiční vánoční akce

Jihlava – Taneční vystoupení, výtvarné tvořivé díly, ale i turnaj ve stolním tenise či tradiční Kufrování. Od pondělí 18. prosince začíná pro veřejnost vánoční program jihlavského Domu dětí a mládeže (DDM).

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

Po prohře ve Vítkovicích přišla výhra v Třinci

Ostrava, Třinec – Polovinu ze šesti velmi důležitých bodů přivezli hokejoví junioři Dukly z ledu Vítkovic a Třince. Tam sehráli venkovní dvojzápas, který nezačali nejšťastněji, protožev Ostravě těsně prohráli. Sobotní duel jim ale vyšel velmi dobře, dokázali otočit skóre a bez potíží Třinec porazili.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT