Přesto se rádi sejdou na výstavách a burzách, které jim umožňují rozšířit si či doplnit sbírky. Mnozí doufají, že sbírky zhodnotí třeba jejich vnukové.

V jihlavském domě kultury se v sobotu již devětadvacátým rokem konalo setkání filatelistů, numismatiků, sběratelů pohlednic či třeba telefonních karet. Salónek byl zaplněný diskutujícími a hledajícími sběrateli. Přesto podle manažera pořádajícího jihlavského Klubu filatelistů Antonína Kleina bývaly lepší časy. „Začali jsme pořádat setkání před devětadvaceti lety, protože tady chyběla možnost pro sběratele třeba sýrových etiket a ostatní vyměňovat si věci. Pořádali jsme to ve velkém sále DKO a účast bývala až tisíc lidí,“ říká Klein a pokračuje: „Museli jsme krátit obchodníkům stoly, jezdili sem z celé republiky, ze Slovenska. Přespávali tady.“

Po roce 1989 však podle Kleina zájem postupně ustával. „Posledních šest roků zápasíme s tím, že jdeme čím dál do menších prostor. Sběratelů ubývá, filatelistů bylo v roce 1993 třicet tisíc. Minulý týden jsem byl na valné hromadě a v celé České republice je osm tisíc filatelistů. Ubývá těch starých pánů a mladí o to nemají zájem, protože dneska je doba počítačů a her,“ vysvětluje.

Věří v obrat

Filatelisté však věří, že čas jejich sbírek ještě přijde. „Každý to schovává doma a čeká až nastane doba, kdy se to otočí a alespoň naši vnuci z toho budou něco mít,“ říká Antonín Klein, podle kterého si sběratelé mohou na burzách stále doplňovat a rozšiřovat sbírky. Jan Pelikán pochází z Želetavy a posledních osm let žije v Jihlavě. Sbírá pohlednice. Těch jihlavských shromáždil na sto padesát. Jsou však podle něj tací, kteří jich mají tisíce. „Není materiál. Sběratelé ho drží a nepouští, není co kupovat. Až když nějaký zemře, tak prodají sbírku,“ říká k situaci na trhu starých pohlednic. Prý šly také kvůli tomu nahoru ceny. „Je to drahé. Za pohlednici litografie Jihlavy chtějí 500 korun, to je dost, když před dvaceti lety stávala dvacetikorunu,“ dává nahlédnout do zákulisí svého sběratelského oboru Pelikán.

Co v současnosti filatelisty a sběratele trápí jsou lepší možnosti padělatelů.

Na burzách je však podle Kleina větší šance odhalit padělek než při nákupu přes internet. „Dnes se množí padělky. Když někdo vidí, že na jednom padělku může vydělat tři stovky, tak se pokusí známku vyrobit přes nějakou luxusní tiskárnu a pustí to na trh,“ podotýká dlouholetý sběratel a dodává: „Někdo si třeba chce doplnit co sbíral jeho děda nebo táta. Koupí známku za tisíc korun a pak zjistí u znalce, že ho někdo ošidil.“