V porovnání s loňskem je to o přibližně dvě stovky dětí víc. Mírný nárůst je podle Evy Chvátalové z krajského odboru školství důsledkem vyšší porodnosti v posledních letech.

„Více než sedm procent dětí bude mít odklad, do prvních tříd by v září mělo nastoupit kolem 5 450 dětí,“ řekla Chvátalová.

Podle vedoucího krajského odboru školství Miroslava Pecha je počet žádostí rodičů dětí o odklad školní docházky na Vysočině zřejmě nejnižší v Česku.

Příčinou je velký počet malotřídních škol v kraji. Z 249 základních škol je malotřídek téměř polovina. Malé školy mají podle něj spíš rodinný charakter, rodiče se s učiteli často osobně znají a věří, že i dítě, pro které by jinak byl odklad prospěšnější, dostane maximální péči a individuální přístup.

„Malé obce si své malotřídní školy hýčkají, i když často se skřípěním zubů,“ podotkl Pech. Vede je k tomu podle něj mimo jiné i špatná dopravní obslužnost hlavně v okrajových částech Vysočiny.

Kraj podle Pecha zatím nemá informace o rušení základních škol, jejichž zřizovateli jsou obce. „Nově připravované formy financování školství však možná postaví obce už brzy před nutnost buď výrazně na školy doplácet, nebo je zrušit,“ dodal Pech.

JAROSLAV BUČEK (ČTK)