Desítky průmyslových či zemědělských areálů či objektů, které ničemu neslouží, chátrají a čekají na zájemce, kteří by je využili k podnikání.

V Horních Dubenkách na Jihlavsku například obří tělocvična, kterou postavili před 25 lety pro učně sklářského učiliště, zeje prázdnotou. Vedení samosprávy už se smířilo s tím, že se betonového skeletu nezbaví.

„Obec má kámen na krku. Stavba je zastřešená, dokončená asi z 80 procent, ale nikdo ji asi nedostaví. Je to beton, ten se nedá rozebrat na cihly nebo na stavební materiál. Nedá se tam nic ukrást, zařizovací předměty se tam po roce 1989 vůbec neinstalovaly,“ přiblížil starosta Dubenek Jan Lapeš.

Tělocvična bude stát asi navěky

Už i sami obyvatelé Dubenek tvrdí, že obec si vytáhla černého Petra, kterého se nikdy nezbaví.

Padaly návrhy, že by tělocvična mohla sloužit jako skladiště, ale není přístupová cesta a areál je daleko od silnice.

Další z návrhů byl zazdít obrovská okna a halu přestavět na střelnici, ale ani ten nenalezl odezvu.

Tělocvična už jednou změnila majitele, ale obec se po úmrtí nového majitele soudila s pozůstalými o předlužené dědictví. Černý Petr nakonec skončil opět v majetku Horních Dubenek.

Zastupitelé přicházeli s návrhy, jak tělocvičnu využít. Například v hale, která měla být podle projektu největší na Jihlavsku, otevřít dřevozpracující provoz s pilou.

Kdyby byla sportovní hala v Jihlavě nebo v blízkém okolí, se zájemci o koupi nebo pronájem by se dveře netrhly. „Chodili zájemci, kteří by tělocvičnu chtěli nejraději zadarmo, a stavba měla, tak jak ji postavili před dvaceti lety, hodnotu deseti milionů korun,“ připustil starosta Dubenek Jan Lapeš.

Není naděje na využití

Obec nemá naději využít halu jako sportovní zařízení ani získat dotace na její zprovoznění.

Brání tomu mimo jiné obrovská zastavěná plocha téměř tisíc metrů čtverčních a vysoké stropy uvnitř.

Tělocvičnu v Horních Dubenkách nabízí zájemcům Národní databáze brownfieldů marně řadu let.