Učni kuchaři a číšníci jsou k ničemu, tvrdí v jihlavských restauracích. Restaurace učně jen využívají, obhajují se na učilištích.

První a druhý ročník tráví studenti ze Střední školy obchodu a služeb Jihlava, kteří se učí na kuchaře a číšníky, ve školní jídelně. Tam se učí vařit a obsluhovat. Podle provozního Pivovarské restaurace Michala Štěpničky je však tento systém špatný.

„Dva roky jsou zavření na učilišti, kde to absolutně nevypadá jako v normálním provozu. Když ve třetím ročníku přijdou na plac, realita je úplně jiná. Bojí se, protože dva roky ve školní jídelně obsluhují ty samé lidi, které znají. Pak přijdou do cizího prostředí a jsou neotrkaní,“ vyjádřil se Štěpnička.

Vedoucí učitelka odborné výuky ze Střední školy obchodu a služeb Jihlava Jarmila Vondrušková si však myslí něco jiného. Podle ní mnohdy praxe v restauracích vypadají tak, že žáci jsou využíváni. Škrábou brambory nebo leští skleničky. „Máme takové zkušenosti, že v některých restauracích je to pouze o úklidu. Číšníci se mnohdy nedostanou ani k hostovi. A když ano, tak minimálně. Potom je to znát i u závěrečné zkoušky,“ hájí se Vondrušková.

Takovou praxi potvrdil i vyučený číšník Bronislav Pavelka. „Je to pravda, že často jsem jenom pucoval skleničky. Ale dříve jsme měli praxi častěji a bylo to znát. Učni jsou mnohdy akorát drzí a nic neumí. Člověk jim musí všechno říkat, jsou nesamostatní,“ přiblížil situaci s učni Pavelka, který pracuje jako číšník v jihlavské restauraci Questo.

Učni nespolupracují

Ředitel Střední školy obchodu a služeb Jihlava František Číhal poukazuje také na to, že dnešní děti jsou neukázněné. „Možná by bylo lepší, kdybychom měli trošku pracovitější děti, než máme. Jsou mnohem horší jak bývaly před lety,“ připustil ředitel. To potvrdila i vedoucí učitelka odborné výuky. „Celkový přístup k práci je mnohem horší než dřív. Rodiče děti podporují i v záškoláctví. Když jsem před šestadvaceti lety nastoupila, na obory se dělaly přijímací zkoušky. O učební obory byl zájem. Dneska jsme rádi, že nějaké děti přijdou,“ řekla Vondrušková. Podle provozního Pivovarské restaurace však žáci po dvou letech praxe ve školní jídelně získají k práci averzi a přestane je bavit. „U nás mají možnost se něco naučit. Musejí mít ale nějakou snahu. Ve chvíli, kdy je ve škole na roky zavřou ve školní jídelně, kde právě škrábou brambory, tak ve třeťáku už pak kolikrát nemají snahu něco dělat,“ myslí si Štěpnička.

Ten také potvrdil, že učni chodí často za školu. „Na praxi nedochází, snaží se školu ošidit a píší si různé omluvenky. Třetina učňů je fajn, ale dvě třetiny jsou nepoužitelné,“ uzavřel provozní Pivovarské restaurace.