Co stojí za tímto vaším rozhodnutím?
Deklaroval jsem už loni, že z politiky odejdu. Ale pořád se mě někdo ptá, kdy se ten Vovsík vrátí a kdy bude comeback, ať už v dobrém, či ve zlém. Tímto krokem chci říci, že už se opravdu nevrátím.
Proč zrovna teď?
Protože k poslednímu březnu se mají zaplatit v ODS členské příspěvky. Kdo nezaplatí, přestává být členem. Nebudu tedy rezignovat a psát, že končím. Jednoduše nezaplatím příspěvek.
Nemrzí vás, že s politikou končíte? Po tolika letech?
Nemrzí. Pohyboval jsem se v ní celkem čtrnáct let, poslední roky jako náměstek. Na jednu stranu mi náměstkování dalo nový pohled na svět. Byla to taková druhá vysoká škola.
Souvisí váš odchod z ODS i teď s kauzou, která se točila kolem osoby blízké?
V politické angažovanosti jsem se cítil vyčerpaný. Bylo to hlavně také kvůli kauze. Politika je pro mě uzavřená kapitola. Bylo to fajn, dobré, ale nechci se k tomu vracet. Nelituji toho, ale stačilo.
V současné době působíte jako ředitel Dětského doma se školou v Jihlavě, uspokojuje vás tato práce?
Tahle práce je pro mě zajímavější. Stoprocentně ji rozumím a mám na ni vzdělání. Není tolik časově náročná, mohu se tak více věnovat svým malým dětem a také koníčkům, které jsem dříve zanedbával.
Přinesla vám něco politika?
Jistě. Z politiky jsem si přinesl i věci, které využívám v současné práci. Například zkušenosti s Evropskými projekty. To, že jsem byl nejdříve ředitelem dětského domova, poté politikem a teď jsem znovu ředitelem, mi také pomohlo od takzvaného syndromu vyhoření.
