Lidem v dvoutisícovém Dobroníně začíná vadit prázdná chátrající sklárna.

„Byla to skvělá soběstačná fabrika, kde nic nechybělo. Pece, lisy na sklo, vlastní leštění kyselinou, balicí linka. Železniční vlečka a kuchyně s jídelnou pro zaměstnance. Teď by bylo nejlíp vyhodit ji do povětří, protože se nám tu už roky rozpadá,“ rokovali včera dobronínští starousedlíci na parkovišti pod opuštěnou sklárnou. Přestože je sklárna podle majitelů ze společnosti Burson Properties (BP) dobře zajištěna proti vniknutí cizích lidí, samospráva obce tvrdí opak.

Může se stát neštěstí

„Může se tam lehce stát neštěstí. Někdo vleze dovnitř, propadne se do jámy nebo na něj něco spadne. Možností, jak se dostat dovnitř, je celá řada. Majitelé už dávno ztratili možnost objekt prodat za přijatelnou cenu. Teď bude tiše chátrat až do doby, kdy se prolomí střechy,“ obává se dobronínský starosta Jiří Vlach.

Vedení obce a zastupitelé se ještě nedávno obávali, že při naplnění katastrofického scénáře zaplatí likvidaci rozpadajícího se areálu obecní rozpočet.

„Na Dobronín určitě likvidace areálu nedopadne. Upozorňoval jsem na situaci krajský úřad. Budeme se bránit. Kdo bude mít problém, bude kraj, protože měl konat a nekonal,“ naznačil Jiří Vlach.

Podle mluvčí krajského úřadu Jitky Svatošové není kraj se situací v Dobroníně podrobně seznámen a ze zákona není možné, aby zasahoval do soukromoprávních vztahů.

Staré skládky

„Další problém je ekologická zátěž. Sklárna ukládala na skládkách po okolí kaly a další odpad z výroby, který vyžaduje odbornou likvidaci. Počítám s tím, že dojde na řešení skládek a bude to věc velmi bolestivá,“ připustil včera starosta Vlach. Podle člena představenstva BP Roberta Bundila společnost z areálu skláren bezpečně odstranila kyanidy, kyseliny a všechny nebezpečné chemikálie.

„Objekt je zajištěný, kontrolujeme stav oplocení. Je stavebně v dobrém stavu, bez problémů vydrží ještě dlouhá léta. Naše priorita je najít kupce, který by areál dovedl využít,“ shrnul Robert Bundil. Sklárny zaměstnávaly v letech největší prosperity kolem 600 dělníků, většinu místních. Výrobu ukončily 1. dubna 2007.