Včera brzy ráno nastoupila před jihlavským hlavním vlakovým nádražím do autobusu náhradní dopravy, který ji dovezl do Přímělkova. Šest let tam jezdí na chatu vlakem za dětmi a vnoučaty. „Autobusem nejezdím, jedu s ním dnes poprvé po hrozně dlouhé době. Železnici fandím dlouhá léta. Je to tím, že mám ráda cestování, turistiku a ráda chodím ven. Připadá mi, že dráha má blíž ke krajině a přírodě vůbec,“ prozradila šedesátiletá žena, která dlouhé roky pracovala v jihlavské Tesle. Na železnici by uvítala víc spojů. „Jezdím rychlíkem za blízkými do Pardubic, ale za den jedou jen dva. Tam před devátou ráno a ve tři hodiny už musím zpátky. Osobním vlakem nejezdím, je to velká ztráta času,“ vysvětlila Libuše Pivoňková.
Chválí si poloviční slevu pro důchodce a nemá ráda lidi, kteří si ve vlaku dávají nohy na protější sedadla.
