„Časté deště snižují i kvalitu obilí,“ řekl ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Řepka olejná je posekána z více než devadesáti procent, její výnos je obdobný jako vloni.

Kvůli deštivému počasí se žně protahují; první kombajny letos vyjely v první polovině července. Jen málo zemědělců má vybavení na dosoušení sklizeného obilí. „Všichni spíš čekají, až to na polích oschne,“ konstatoval Coufal. Zpoždění nabírá i příprava rozmočených polí na setí řepky.

Letošní výnosy jsou v průměru vyšší než loni. Podle Coufala jsou lepší tam, kde ve vegetačním období, kdy to bylo potřeba, bylo víc srážek. Nejlépe jsou na tom zemědělci na Havlíčkobrodsku, kteří z jednoho hektaru zatím v průměru odváželi 5,4 tuny obilí. V tomto regionu žně pokročily nejdál – sklizeno je skoro z poloviny. Naopak na Třebíčsku s největší rozlohou obilných polí v kraji se hektarové výnosy pohybují jen kolem pěti tun. Nejpomaleji postupují kombajny na Pelhřimovsku, kde bylo počátkem týdne obilí pod střechou ze čtvrtiny.

Z obilovin je na Vysočině téměř sklizen ječmen ozimý, jarního ječmene ještě zbývá téměř polovina. Pšenice ozimé, která je dominantní obilovinou, je sklizena asi čtvrtina.

VĚRA STEJSKALOVÁ (ČTK)