Prakticky od vidlí až po vidličku sledují na biofarmě v Sasově na samém okraji Jihlavy svou produkci, která je založena na ekologickém zpracování. Výsledkem jsou pak například bramborové tolárky, kančí biolovečák nebo domácí paštika. Ve srovnání s klasickými potravinami jsou sice chuťově lepší, zato ale dražší a hůře si hledají cestu k odběratelům.

Zemědělci proto chtějí veřejnosti ukázat především to, že se dá stravovat kvalitně. Z toho důvodu se v rámci měsíce biopotravin otevřely o víkendu brány sasovské biofarmy. Lidé mohli vidět, jak se chovají prasata pod velkými stany, mohli nahlédnout do faremních jatek a podívat se na novou bioplynovou stanici.

„Ve stavu máme stále kolem tisícovky prasat, které jsou od jara do podzimu venku ve výbězích nebo na pastvinách. Dnes už totiž většina prasat v klasickém chovu nepozná, co je slunce nebo déšť, protože jsou stále v prostorách s umělým osvětlením,“ vysvětlil farmář Josef Sklenář hlavní rozdíly v chovech prasat v klasickém a ekologickém zemědělství. V Sasově jdou touto cestou už třináctým rokem a přiznávají, že je to čím dál těžší.

„Biopotraviny byly v trendu před dvěma až třemi lety, kdy si to lidé kupovali ze zvědavosti, a proto, že to kupují ostatní,“ přiznal Deníku Sklenář. V době expanze dodávali produkci do velkého obchodního řetězce, který mu kvůli krizi ovšem zrušil dodávky. Dnes má biofarma kolem jednoho a půl tisíce odběratelů, kterým několikrát do týdne dopraví rozvozová služba objednané zboží po celé republice až do domu.

„Dnes se musíme umět zařídit od výroby až po odbyt,“ dodal Sklenář. V lidech nechce vzbuzovat falešná očekávání. Stále jde o potraviny a nikoli o léčivé produkty jako třeba ženšen. „Spotřebitelé tolik nehledí na prevenci a o biopotraviny se začínají zajímat, až když už je pozdě. Lidé naše produkty kupují také z přesvědčení, protože nechtějí jíst produkty zvířat, která byla chovaná v nepřirozených podmínkách,“ zakončil povídání Sklenář.

Obecně je u nás povědomí o biopotravinách v porovnání s jinými státy nízké. O jejich přínosu pro zdraví se vedou mezi odborníky diskuse. Jedná se spíše o alternativu ve výběru každého jedince.

„Biopotraviny mi chutnají více, ale kupuji je pouze výjimečně, jako třeba dnes. Pětičlenná rodina si je nemůže pravidelně dovolit,“ vysvětlila návštěvnice farmy Alena Vrzálková.

Kilogram vepřové krkovice prodávají na farmě v Sasově za dvě stě šedesát korun. U řezníka stojí v průměru o stopadesát korun méně. V salámech je rozdíl v řádech několika desítek korun, přesto lidé raději koupí obyčejný.