Takoví pacienti totiž ohrožují nejen personál, ale také sami sebe a ostatní návštěvníky nemocnice.

„V tomto týdnu přišel do ordinace interní ambulance pacient, který po vstupu do ordinace řekl, to jsem rád, že jsem přišel na řadu, zase budu muset jít na toaletu. Mám už několik dní průjem, ale přišel jsem, protože jsem objednaný,“ kroutí nevěřícně hlavou Lavičková. „Objednaní pacienti, kteří mají podobný problém, by měli telefonicky kontaktovat danou ambulanci a přeobjednat se na jiný termín,“ dodala sestra. Svoje onemocnění by takoví pacienti měli dopředu hlásit.

Nejohroženějšími pacienty jsou malé děti a staří lidé. Proto panuje největší riziko nákazy na dětském oddělení, dále na interním oddělení a na oddělení dlouhodobě nemocných. „Hospitalizovaní pacienti jsou v nemocnici kvůli určitému základnímu onemocnění, které snižuje funkci jejich imunitního systému. Navíc u nich probíhá konkrétní léčba, při které dostávají například antibiotika nebo kortikoidy či mají celou řadu invazivních vstupů do těla. A právě tudy může do těla vniknout infekce. Jsou to zkrátka celkově oslabení lidé, kteří snadno onemocní,“ vysvětlila nutnost epidemiologických opatření sestra Lavičková.

I zdravý člověk, který jde do nemocnice zvenčí, musí dodržovat jistá opatření. V první řadě by si měl před návštěvou a po ní umýt ruce. Neměl by si na pokoji sedat na sousední lůžka a zbytečně osahávat nemocniční prostředí. „Na JIP a ARO prochází každý příchozí hygienickým filtrem, kde provádí dezinfekci rukou a čistí si obuv o hygienickou dekontaminační rohož, za špatného počasí si na boty nasazuje návleky. V boxu u pacienta si nasazuje ochranný plášť, který pak odhazuje do koše před boxem. Při odchodu z oddělení si opět každý musí vydezinfikovat ruce, aby si neodnášel patogenní původce nákaz na rukou domů,“ uvedla jako příklad sestra.

Návštěvu nemocnice s malými dětmi by si měli rodiče také rozmyslet.