Zdeňka Gaborová bydlí v bývalé ubytovně Jihlavanu v jihlavské lokalitě Na Slunci už rok a půl. V malém bytě, který má dvaatřicet metrů čtverečních, žije spolu se svým manželem a dvěma dětmi. Mnohdy je však situace daleko horší a malý krcálek obývá třeba i devět lidí.

„Byl tu jeden případ, kdy v bytě bydlelo opravdu devět lidí. V ubytovně Na Slunci v současné době žije dvaačtyřicet lidí, ale číslo se může měnit díky tomu, že někteří tady občas přespávají,” popsal situaci na ubytovně Lukáš Zavřel ze sdružení C.a.f.e.

Sama Gaborová však říká, že bydlet na ubytovně není žádný velký luxus, ale pro sociálně slabší je to téměř jediné možné řešení. „Chtěli bychom něco většího, ale nejde to. Protože lidi když vidí Roma, tak nás do podnájmu nechtějí. Lidé nás zkrátka házejí do jednoho pytle. To ale nejde. My víme, že někteří dělají ostudu, ale takoví nejsou všichni,” říká.

Lidé, kteří v blízkosti ubytovny Na Slunci žijí, si na zdejší obyvatele začínají stěžovat. „Občas je to hrůza, jaký je tam řev, co s tím máme dělat? Nechceme to tady, to je jasné,” vyjádřil se Karel Nechvátal.

Zdeňka Gaborová je však toho názoru, že někteří sousedé jsou vůči nim zaujatí. „Hodně nadávají třeba na děti. Ale my přece děti nemůžeme nechat v baráku a zamknout je tady. Oni si chtějí také hrát. Bílí nadávají, že dělají bordel, ale pokud ano, tak my matky se zvedneme a uklidíme ho,” popsala Gaborová.

Další problémovou lokalitou, kde se sdružují sociálně slabší, je také Havaj u výpadovky na Pelhřimov. Podle Zavřela je takové sdružování přirozené. „Je to o tom, že tito lidé dokázali najít mezeru na trhu. Toto bydlení je pro ně výhodné, i proto, že jinak těžko ubytování získávají,” řekl Zavřel.

Redaktorce Deníku včera přímo do jednoho holobytu dovolila sociálně slabší rodina nahlédnout. „Jsme šestičlenná rodina, máme jednu místnost. Koupat se musíme ve vaničkách, protože tady nemáme koupelnu. Jen umyvadlo a teče nám studená voda. Manžel taky musel udělat velkou postel, protože jinak se to nedalo,“ popsala včera asi čtyřicetiletá žena, která bydlí v holobytě na Havaji už třináct let, ale nechce být jmenována. Postěžovala si i na to, že pronajímatel, tedy město, od nich neustále požaduje peníze, ale do provizorních bytů nic neinvestuje.

To popřel vedoucí odboru správy realit jihlavského magistrátu Jiří Benáček. „Město na Havaji provádí standardní údržbu jako u všech městských bytů. Jak buňky, tak holobyty má na starosti realitní kancelář, která má svého správce. Ten tam pravidelně provádí údržbu,“ řekl Benáček. Podle něj do buněk v loňském roce město investovalo 300 tisíc korun, do holobytů 30 tisíc. Benáček však zároveň připustil, že v holobytech neteče teplá voda. Holobyty však město v současné době již neobsazuje. Využívalo je v době, kdy legislativa pro neplatiče vyžadovala, aby jim bylo zajištěno náhradní ubytování. „Lidé tam byli vystěhováni z toho důvodu, že dlouhodobě neplatili za městský byt. Podle zákona museli dostat náhradní ubytování, kde muselo být základní vybavení, to znamená zajištěno teplo a také tekoucí pitná voda,“ přiblížil Benáček. V současné době tato legislativa už neplatí a město dlužníky vystěhovává na základě exekučního příkazu bez náhrady. O buňky na Havaji je však mezi sociálně slabými zájem. Na buňku je v současné době v pořadníků osm lidí. Nájem se pohybuje kolem tisíce korun za měsíce plus energie.