Zájem o služby Denního a týdenního stacionáře v Jihlavě na Královském vršku za „hasičárnou“ je natolik velký, že se žadatelé musí zapisovat do pořadníku. Do prostor, které má zařízení k dispozici, se klienti už pomalu nemohou vejít, a proto se chystají přistavovat. Jihlavský stacionář se v současné době stará o 56 klientů a při příležitosti akce Týden sociálních služeb, který probíhá po celé republice, otevřel své dveře návštěvníkům.

„Stávající prostory pro naše potřeby nedostačují. V malé místnosti se pohybuje kolikrát i patnáct dospělých lidí, kterým chybí osobní prostor a potřebné soukromí,“ přiblížila situaci ve stacionáři vedoucí přímé péče Hana Jelínková. Vedení stacionáře proto plánuje příští rok přistavět nad jednu část stávajícího traktu dvě dílny, multimediální místnost a pracovnu pro logopedku a fyzioterapeutku. „Zatím jednáme o dotaci z Evropské unie, něco přislíbil magistrát a část bychom zaplatili z vlastních zdrojů. Nějak to musíme dát dohromady,“ zadoufala Jelínková.

Klienti jsou ve stacionáři rozdělení na denní a týdenní. Denní docházejí každý den mezi šestou a osmou hodinou ráno a odcházejí nejpozději ve čtyři odpoledne. Týdenní klienti přijíždějí v pondělí nebo v úterý a zůstávají zde do pátku, kdy si je vyzvednou rodiče nebo pečovatelé. Oba typy péče mají po osmadvaceti klientech. V případě plánované výstavby se ovšem tato kapacita navyšovat nebude. „Navýšení kapacity by znamenalo přibrat další pracovníky a udělat další opatření, která jsou finančně nákladná. To v tuto chvíli není možné. My potřebujeme hlavně další pracovní prostory,“ objasnila vedoucí pečovatelka stacionáře.

Jako se zdravými

Stacionář své klienty do ničeho nenutí. Jednají s nimi jako se zdravými dospělými lidmi, kteří se sami rozhodují, co budou dělat. Z toho také pramení důraz na pracovní návyky. „Připravujeme pro ně kurzy vaření, počítačů, masáží, a aby měli pracovní zácvik, tak máme jednou za čas pracovní směnu v nedalekém zahradnickém multimarketu. Za to potom dostaneme nějaký dar. Například sekačku, se kterou mohou naši klienti pracovat,“ doplnila k činnosti klientů Jelínková.

Klienti se mohou volně pohybovat po budově a ve většině případů mohou jít sami do města, do kina nebo do divadla. Záleží na tom, jaké mají zkušenosti a návyky. „Nikoho tady jako ve vězení nedržíme. Ještě se nám nestalo, že by se někdo nevrátil, nebo dokonce utekl,“ dodala vedoucí přímé péče Jelínková.

Poplatky za služby si hradí klienti stacionáře sami. V případě denního jde o padesát procent sociálního příspěvku plus poplatek za stravu a v případě týdenního jde o pětasedmdesát procent plus další poplatky.