Přestože okolnosti poválečného masakru u Dobronína nejsou stále zcela objasněny, emoce kolem této části dějin zřejmě jen tak nevychladnou. Ocelový kříž, který na místě nálezu ostatků zdejších Němců vztyčil místní obyvatel Milan Litavský, sice zřejmě nebude vadit úřadům, ale stává se předmětem politického boje.

„Na začátku týdne zastavím řízení o odstranění stavby, protože podle vyjádření statika je kříž bezpečný, a také jsme zjistili, že na sakrální stavby tohoto typu není ze zákona potřeba stavební povolení,“ řekl vedoucí stavebního úřadu v Polné Pavel Koudela.

S autorem kříže zahájil úřad řízení před měsícem a do konce října měl Litavský předložit potřebná povolení. Stihl to ještě před vypršením této lhůty. „Podle vyjádření statika jsou základy kříže dvakrát až čtyřikrát předimenzované,“ upozornil Koudela. Podle něj pro stavební úřad kauza končí.

Kříže proti kříži

Zatímco úředně je památník v pořádku, politicky je mnohým lidem trnem v oku i po více než šestašedesáti letech od dobronínských událostí. V pátek se na louku Budínka vypravila desítka členů neparlamentní České strany národně-sociální (ČSNS) a kříž přetřeli na růžovo.

„Před křížem mrtvých nacistů jsme umístili čtyřiašedesát křížů připomínajících oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí z 6. května 1945 a také názvy některých obcí, které u nás byly za druhé světové války vypáleny a jejichž obyvatelé byli povražděni,” řekl místopředseda ČSNS Michal Klusáček.

Podle Klusáčka si čeští národní socialisté v pátek na louce připomněli vznik samostatného československého státu a  Jana Opletala a Václava Sedláčka, který byl zastřelen 28. října 1939 na protifašistické demonstraci. „Tím jsme alegoricky vyjádřili, jakou posloupnost dějiny měly. V blízkosti křížů jsme umístili ceduli s popisem. Aby vše získalo na důrazu, natřeli jsme kříž nacistů narůžovo,“ uvedl. Kauzu kříže na dobronínské louce podle něj ČSNS sledovala a akci delší dobu připravovala.

„Na místo vyjela hlídka, aby situaci zmapovala. Provedena byla fotodokumentace a budeme prověřovat, zda a jaká škoda byla spáchána. Růžová barva na kříži je údajně vodou smyvatelná, lze ji odstranit. Bude následovat další šetření a eventuálně stanovení právní kvalifikace činu,“ řekla policejní mluvčí.

Další práce policii

Autor natřeného kříže podal na policii v Polné trestní oznámení. Škodu odhadl na třicet tisíc korun. „Určitě se budu snažit uvést ten kříž do původního stavu, uvidím, jestli je to barva, která půjde umýt, nebo to budu muset zrestaurovat,“ řekl Litavský. „Je to ubohost, poškozovat věci, které mají sakrální charakter a víceméně uctívají památku mrtvých, je to za hranicí slušného chování normálního člověka,“ uvedl.

Litavský byl od začátku přesvědčen, že stavba je bezpečná, a celé to vnímá pouze jako snahu starosty Dobronína o vymazání části dějin. „Je jasné, že jim kříž od začátku leží v žaludku, protože vraždy mají na svědomí komunisté. Takový strach o bezpečnost lidí, jaký měli oni, jsem měl při stavbě kříže také, proto mě posudek statika nepřekvapuje,“ řekl Litavský.

Starosta Dobronína Jiří Vlach Deníku řekl, že od samého začátku chtěli, aby stavba splňovala zákonné podmínky a byla bezpečná. „Pokud tomu tak je, tak ať tam ta obludnost klidně stojí. Já s tím vnitřně nemám žádný problém,“ ujišťuje Vlach.

Odstranit stavbu by ještě mohl nechat majitel pozemku, ale podle Litavského stále není jasné, komu louka patří. „Zatím se nikdo z potencionálních majitelů neozval, že by mu kříž vadil,“ vysvětluje.

ČSNS na letáku v místě upozorňovala, že aktéři chtěli akcí vyjádřit politování na tím, „že se u nás smějí stavět pomníky nacistům a že se překrucují dějiny. Konkrétně v tomto případě je na místě uvést, že dotyční mrtví byli členové NSDAP a že pocházeli z nedaleké vesnice Kamenná, která se jako jediná v celé třetí říši pyšnila přízviskem vzorová obec SS.“ Vlach s akcí ČSNS souhlasí, podobných sdělení, kde mu lidé píšou o zvěrstvech Němců, má prý na stole desítky.

„Na místě je přes šedesát křížů vysokých do metru a půl, některé nižší. Ten velký kříž je skutečně natřen na růžovo. Domnívám se, že na místě nedošlo k žádnému poškození ničeho, je to v pásu, který vlastní Pozemkový fond ČR, nikdo z občanů si dosud nestěžoval. Z velikosti křížů nevyplývá žádné nebezpečí úrazu,“ řekl Vlach.

Milan Litavský nechal kříž na Budínce postavit poté, co původní dřevěný kříž k uctění památky údajně zavražděných Němců na konci druhé světové války někdo zničil. Poválečný čin, který měl být vyřizováním účtů mezi Němci a Čechy, měli mít podle svědků na svědomí tehdejší členové revoluční gardy.

Litavského přišlo vyrobení kříže na více než sto tisíc korun. Ty by nyní chtěl prostřednictvím obecní dotace dostat zpět. „Požádám obec o udělení dotace na umělecké dílo,“ prozradil autor.

Jiří Vlach to komentoval slovy: „Pokud dotaci schválí zastupitelstvo, tak ji dostane.“

Konflit před komisí

Úředníci v Polné už ukončili i řešení přestupku, kterého se měl Litavský dopustit tím, že vulgárně urážel na veřejnosti starostu Jiřího Vlacha. „Dostal jsem za to napomenutí,“ přiblížil výsledky přestupkové komise Milan Litavský. I on podal na starostu trestní oznámení, ale to podle něj vyšumělo do ztracena, protože propásl zákonné lhůty. O dalším postupu se chce poradit s právníkem.

Jihlavská policie plánuje na tento týden uspořádání tiskové konference, na níž zveřejní závěry antropologického a genetického zkoumání nalezených kostí ze dvou hrobů na louce Budínka a u viaduktu. Deník už před časem informoval, že první testy DNA, které porovnávali specialisté v Kriminalistickém ústavu v Praze se vzorky žijících potomků, se neshodovaly.

„Myslím, že bude veřejnost výsledky překvapena,“ zhodnotil před tiskovou konferencí trochu tajemně několikaměsíční práci hlavní vyšetřovatel celého případu Michal Laška.