Ves Kamenná leží poblíž Dobronína a před druhou světovou válkou se jmenovala Bergers᠆dorf. Co se tam ve válečných letech odehrálo a jak došlo k tomu, že v květnu 1945, pár dnů po kapitulaci německých vojsk, skončilo patnáct obyvatel obce v nedávno objeveném masovém hrobě na louce Budínka, o tom napsala německá spisovatelka Herma Kennelová knihu.

Nakladatelství Paseka ji teď vydalo také česky. Než k tomu došlo, nechalo si nakladatelství podle autorčiných slov ověřit zdroje a fakta obsažená v její knize českými historiky.

Nakladatelství se k tomuto kroku odhodlalo proto, aby mělo jistotou, že všechna fakta souhlasí s reáliemi. Svou knihu nazývá Herma Kennelová dokumentaristickým románem.

Co si slibuje od toho, až si knihu čeští čtenáři přečtou?

Doufám, že budou spokojeni. Pro českou veřejnost je důležité, že se detailně zabývám tím, co událostem předcházelo. A to nejpozději od vpádu německého Wehrmachtu v roce 1939. Snažila jsem se velmi kriticky a přesně popsat, co všechno tady nacisté napáchali. V samotném Bergersdorfu zůstal ale vztah mezi Němci a Čechy, jak se mi podařilo zjistit z dobových archiválií, i přes všechny tyto události vcelku dobrý.

Jak ale došlo k tomu, že se během války stala z Bergersdorfu vzorová vesnice SS?

Bergersdorf byl jedinou vzorovou vesnicí SS, která vůbec kdy existovala. Žádná jiná vesnice nebo město nikde na světě, ani v Německu, takový titul neměly. Souviselo to s Gottlobem Bergerem, šéfem hlavního úřadu SS v Berlíně, který byl v polovině května 1939 přítomen v Jihlavě přísaze 585 esesáků. A přitom se dozvěděl, že je v regionu obec, která se jmenuje jako on a která platí za příkladnou. Byl tam pak na návštěvě celkem šestkrát, a aby tamní obyvatele vyznamenal, tak si pro Bergersdorf na konci roku 1942 vymyslel titul vzorové vesnice SS.

A čím byl Bergesdorf tak příkladný?

Ta obec byla tenkrát opravdu vzorem a žádný titul od nacistického pohlavára k tomu nepotřebovala. Od 19. století tam kvetl spolkový život. V roce 1910 přišlo napojení na železnici. Vedla tam okresní silnice. V roce 1928 tam vybudovali vodovod. I elektřinu měli velmi brzy. Obyvatelé Bergersdorfu na to byli hodně pyšní a jak mi potvrdili pamětníci, někteří z nich, hlavně ti mladší, dávali okolí najevo, že se považují za něco lepšího.

Ovlivnilo nějak život v Bergersdorfu udělení titulu vzorové vesnice SS?

Konkrétně vůbec ne. Někteří se sice chlubili, že jsou sotva tři roky v Říši a už dostali takový titul, ale našli se i lidé, kteří se z něj vůbec neradovali. „To bude naše zkáza“, řekl tenkrát bratr tehdejšího starosty.

V Německu jste známá hlavně jako autorka knih pro děti. Jak se vám pracovalo na Bergersdorfu?

Třikrát jsem to chtěla vzdát. Z dětských knih jsem byla zvyklá, že dobro a zlo stojí jasně proti sobě. Tady ale nebylo nic černé, nebo bílé. Najednou jen samé šedé tóny. Něco mezi tím.