Píše se rok 2016 a do areálu bývalých skláren v Antonínově Dole sváží nákladní automobily komunální odpad z celé Vysočiny.

I to je jedna z uvažovaných variant, kde by mohla v budoucnu stát krajská spalovna odpadů. V současné době se na území Jihlavy mluví celkem o šesti místech. Sedmou variantou je areál firmy Žďas ve Žďáru nad Sázavou. Vytipované jihlavské lokality leží v průmyslové zóně u dálnice D1, na dvou místech v Pístově, v jihlavském Kosově poblíž správy krajských silnic, v lokalitě směrem na Malý Beranov a v již zmiňovaném areálu v Antonínově Dole.

„Uvažované lokality se nachází v místech, které jsou dále od obytných oblastí. V další fázi se vyberou tři nejvhodnější varianty, které se pak předloží zastupitelstvu kraje a dotčeným městům,“ vysvětlil radní Kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý (ČSSD). V současné chvíli kraj nechce upřednostňovat žádné z měst a výběr nechá až na samotná jednání.

Jihlava myšlenku spalovny podporuje. Likvidace odpadu skládkováním je podle ní dnes už překonaná. „Kapacita skládky v Henčově se naplňuje, donekonečna není možné ji rozšiřovat, i z tohoto důvodu by proto byla spalovna pro město přínosem,“ podotkl mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis. Za nejvhodnější lokalitu považuje magistrát místo na okraji města směrem k dálnici D1. O umístění ale rozhodnou odborníci.

V případě, že by spalovna měla být postavena v Jihlavě, je magistrát připraven vést intenzivní komunikaci s obyvateli. „Bez diskuse s veřejností není možné s tak významnou stavbou začít. V sousedním Rakousku funguje desítka takových spaloven, které nevykazují zvýšení škodlivých látek v ovzduší,“ uvedl mluvčí Tulis.

Jihlava se proto nebrání případné organizaci a podpoře prohlídek spaloven přímo v zahraničí.

Město by podle Tulise bylo nejvhodnějším místem pro potenciální využití energií, které se při spalování uvolňují. Odpad má totiž obrovský energetický potenciál.

Odpady i z Dačicka

„Spalovna by sloužila jako zařízení na energetické využití odpadů, které by se sem svážely z celého kraje. Dokážu si představit, že se sem budou vozit odpady i z oblasti kolem Dačic,” doplnil krajský radní Ryšavý.

Kapacita spalovny je stanovena na 150 tisíc tun odpadu ročně, přičemž doposud není jasné, kdo bude spalovnu provozovat. Nejideálněji se jeví řešení soukromého investora v kombinaci se svazkem obcí a měst. Náklady by se podle prvních odhadů měly pohybovat mezi dvěma až čtyřmi miliardami korun.

Předběžné spuštění provozu je naplánováno v letech 2016 až 2017, ovšem pouze za předpokladu souhlasu místních samospráv.