Obce kolem vrchu Čeřínek nevezmou miliony od státu za souhlas s geologickým průzkumem na svém území, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.
S finančním příspěvkem jako s lákavě zabaleným vánočním dárkem přichází Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta dostala miliony k dispozici díky vládnímu nařízení schválenému před týdnem.
V obcích, na jejichž území má geologický průzkum lokality začít možná už v příštím roce, ale nabídka značné sumy coby odměny nezpůsobila změnu letitého zamítavého stanoviska.
Lokalita Hrádek pod Čeřínkem leží na území šesti obcí. Vedle Nového Rychnova, který patří administrativně na Pelhřimovsko, to jsou Rohozná, Milíčov, Hojkov, Cejle a Dolní Cerekev.
Pokud mají někde opravdu úplně jasno, tak je to v Hojkově. „Nás si nikdo nekoupí! Tyhle peníze si v žádném případě nevezmeme,“ řekla nekompromisně starostka Hojkova Milada Duchanová. V Hojkově se před časem uskutečnilo místní referendum s jasně zamítavým stanoviskem k možné výstavbě úložiště v tomto koutu Vysočiny. „A protože tady nechceme úložiště, tak nechceme ani vrty spojené s geologickým průzkumem,“ dodala Duchanová. V Hojkově se k tomuto tématu nechtějí vracet ani na zastupitelstvu. Dřívější stanovisko považuje starostka za jednoznačné a obává se, že by jakýkoliv dílčí souhlas dosavadní kategorický postoj zpochybnil.
Naopak dlouhodobě nejotevřeněji se k problému úložiště staví v Dolní Cerekvi, kde zatím ani nepořádali referendum k tomuto tématu. „Hlavně stále nemáme dostatek informací. Jde o komplexní celospolečenský problém, není to o tom, jak se k němu izolovaně postaví ta či ona obec. A není to jen o penězích,“ vyjádřil své stanovisko starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa, který debatuje o úložišti a předtím i o meziskladu od poloviny devadesátých let.
Se svým kolegou Františkem Venkrbcem, který stojí v čele sousední Rohozné, se ale už nyní shodne na tom, že nabídka státu je nižší, než jakou by si představovali zdejší starostové jako kompenzaci. Konkrétně Rohozné vypočítali úředníci roční příspěvek ve výši něco přes dva a půl milionu korun. „Čekali jsme víc peněz, mezi sedmi a deseti miliony,“ prozradil svoji představu Venkrbec.
Stát posílá nabídku do obcí v lokalitách, kde o hlubinném úložišti uvažuje, tedy nejen do lokality Hrádek, ve stylově třpytivém vánočním balení. „Zahájení geologického průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s případným umístěním hlubinného úložiště v dané lokalitě,“ zdůraznil ředitel SÚRAO Jan Prachař s tím, že „finanční příspěvky jsou prvním krokem k posílení role obcí v jednání o hlubinném úložišti“.
V obcích mají za to, že souhlas a dnešní přijetí „radioaktivních“ korun jejich roli do budoucna oslabí. „Peníze jsou lákavé, ale sto procent lidí tady úložiště nechce, takže se bez těchto peněz zkrátka budeme muset obejít,“ řekl starosta Milíčova Jaromír Šlechta.
V Milíčově, v Rohozné i v Cejli připouštějí, že se k nabídce milionových kompenzací za souhlas s geologickým průzkumem na jednáních obecních zastupitelstev vrátí, přestože nepředpokládají, že by za tyto peníze okamžitě zásadně změnily dlouholeté stanovisko v těchto obcích. „Pod tlak ze strany státu se ale dostat v žádném případě nechceme,“ naznačila, jak bude znít příští vzkaz z obcí pod Čeřínkem, místostarostka Cejle Pavlína Nováková.
SÚRAO slibuje, že obce, pokud se aktivně do výběru lokality zapojí a na jejich katastrech bude zahájen geologický průzkum, budou moci začít příspěvky čerpat už v roce 2012. Vyplácet je pak plánuje až do roku 2018, kdy mají být stanoveny dvě finální lokality určené pro úložiště. Současně SÚRAO připravuje další veřejné debaty s obyvateli z vytipovaných lokalit, kde mají zástupci správy probrat veškeré nejasnosti a otázky kolem průzkumu přímo s lidmi, kteří v obcích na území lokalit žijí.