Značná část vojenské techniky je určena pro mobilizační potřeby, ale přesný počet je ze strategických důvodů veřejnosti utajený. Základna v Rančířově je tak z hlediska kapacity největším zásobovacím střediskem armády České republiky.

„Technika určitě nezahálí. Každý kus zde má předurčené místo v organizační struktuře. K využití je pro krizové stavy, stavy ohrožení státu, ale i pro povodně, požáry nebo chemické havárie,“ přiblížil hlavní úkoly rozsáhlé techniky zástupce ředitele sekce logistiky generálního štábu Jaroslav Linhart.

Do osmi objektů v rančířovském areálu, který se rozkládá na necelých patnácti hektarech, se vejde více než tisíc kusů armádní techniky. „Je zde soustředěno nejvíce bojové techniky BVP 1. Budoucnost uložené techniky závisí na vojenskopolitických ambicích,“ vysvětlila mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

V posledních letech na základnu do Rančířova zamířila technika, která byla nasazena do zahraničních misí v Kosovu a Afghánistánu. Celkem jde o čtyřiadvacet kusů, které byly v minulosti na misích. „Z Logaru v Afghánistánu se vrátily čtyři vozy BVP 2, které byly nahrazeny obrněnými transportéry Pandur,“ dodala Růžičková. V garážích dále stojí například dvě obrněné Tatry, které byly speciálně upravené pro misi v Afghánistánu nebo čtyři vozy z operace KFOR v Kosovu.

Dvě stě kusů techniky na prodej

Vedle mobilizační techniky je zde asi jedna čtvrtina vozů, které armáda postupně prodává. V současné době jde asi o dvě stě kusů. „O tom, kde technika ze základny skončí, nevíme. Koupit si ji mohou ale jenom ti, kteří mají na nákup vojenské techniky potřebnou licenci,“ uvedl Linhart.

Základna v Rančířově se začala stavět v roce 1970 a prvotně fungovala jako tanková základna. „Tankový pluk měl tidva tisíce lidí, protože Jihlava byla před rokem 1989 posádkovým městem s několika tisíci vojáky. Dnes jich tu je asi čtyřicet,“ nastínil současnou situaci Linhart.

Jako objekt k uložení zásob převážně bojové techniky slouží rančířovský areál od roku 2003. V současné době zde působí dvanáct vojáků a dalších pětadvacet civilních zaměstnanců.

Provoz rančířovské zásobovací stanice stojí armádu měsíčně asi 2,4 milionu korun. Náklady zahrnují mzdy, zabezpečení běžného života, provoz zařízení, střežení a případné opravy nemovité infrastruktury.