Necelých sto padesát tisíc obyvatel Vysočiny se v posledním Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 přihlásilo k tomu, že je věřící. Přestože se tak Vysočina umístila v četnosti věřících na druhém místě mezi kraji, první příčku suverénně zabírá Zlínský kraj, počet lidí, kteří se nyní k víře hlásí, je oproti SLDB 2001 přibližně o 86 tisíc menší. Jako by se k víře přestala hlásit celá více než padesátitisícová Jihlava a k tomu téměř celá Třebíč. Nutno podotknout, že odpověď na přihlášení se k víře byla v SLDB nepovinná.

„Při sčítání 2011 celých 45 procent obyvatel Kraje Vysočina ponechalo bez odpovědi otázku na svou náboženskou víru,“ upřesnil krajský garant SLDB Jiří Teplý z Krajské správy Českého statistického úřadu v Jihlavě. Znamená to, že na tuto otázku do kolonky ve sčítacím archu neodpovědělo plných 230 836 lidí. Při minulém sčítání před deseti lety se této otázce vyhnulo jen 63 344 obyvatel kraje.

„Novým zjištěním je, že poměrně významná část obyvatel více než 33 tisíc, což je 6,5 procenta populace, označilo sama sebe jako věřící, kteří se nehlásí k žádné církvi ani náboženské společnosti,“ podotkl dále Teplý.

Tři stálice

Stále nejvíce věřících, kteří se k nějaké církvi hlásí, je římskokatolického vyznání. Podle předběžných výsledků SLDB 2011 je jich v kraji necelá pětina populace, tedy 98 218 z 512 727 obyvatel Vysočiny. „Ve srovnání s rokem 2001 to však představuje úbytek věřících na méně než polovinu,“ napsali statistici v souhrnné zprávě.

Druhou nejpočetnější církví na Vysočině, stejně jako před deseti lety, je Českobratrská církev evangelická se 4 573 členy.

Třetí nejpočetnější církví v kraji se opět stala Církev československá husitská. Ta má na Vysočině podle loňského sčítání 1 043 členů. Krajské pořadí církví přesně kopíruje i to celorepublikové.