Deratizátoři se letos naposledy vypravili do spletitých chodeb jihlavského podzemí, aby sem položili nástrahy na hlodavce. Spolu s nimi a správci jihlavského podzemí jsem se do katakomb vydala i já.

Helmy, svítilny, rukavice, dobrá fyzická kondice a nepromokavé vysoké boty jsou 
v podzemí nepostradatelné. Přesvědčila jsem se o tom hned při vstupu do úzké chodbičky, ve které jsme se po kotníky bořili do čehosi. I deratizátoři přiznávají, že jejich činnost v Jihlavě není jednoduchá. „Práce v Jihlavě je pro nás díky podzemí určitě zajímavější než v jiných městech v republice,“ naznačil s úsměvem František Skřivánek z firmy Deratex, která deratizaci v krajském městě provádí.

Plastové krabičky s granulemi jedu a žita označené zkříženými hnáty a lebkou jsme pravidelně rozmístili po odvodňovací štole pod dolní částí Masarykova náměstí. Narazili jsme i na úzkou štěrbinu ve stropě, do které byla dříve zasazena brána. „Kamenná část štoly je původní, pochází ze čtrnáctého století. Pro odvodnění sloužila celé Jihlavě. Mříží se v dobách válek nebo pohromy zabezpečoval vchod a východ do města,“ vysvětlil mi Karel Chvátal ze správy jihlavského podzemí. Cestou jsme zaslechli, jak v blízkosti protéká kanalizační voda. Nahlédli jsme i do běžně nepřístupné druhé svítící chodby jihlavského podzemí. Ve svítící chodbě mě však zarazily vyskládané židličky, svíčky a obrázky duchů na stěnách. „Tady mají svoji základnu jeskyňáři. Běžně se tady scházejí, ale veřejnost sem nechodí,“ prozradil mi Karel Chvátal v závěru naší asi hodinové cesty. Chodbu jsme zkusili nasvítit svítilnami. Po jejich zhasnutí jsme skutečně uviděli světélkující zeď.

Za celou dobu strávenou v podzemí jsme však nepotkali ani jednoho živého či mrtvého hlodavce. Díky pravidelné deratizaci je totiž hlodavců v jihlavském podzemí minimum. Když navíc hlodavec jed pozře, zaleze do skuliny, kde asi po pěti dnech vykrvácí.

Celkem deratizátoři v podzemí každoročně pokladou asi šedesát nástrah. Deratizci jihlavský magistrát neprovádí jenom v kanalizačních sítích, ale také ve školských zařízeních, stravovacích provozech, skladech, obytných domech i na volných prostranstvích. „Ošetřují se i ta místa, ve kterých v současné době není zaznamenán výskyt hlodavců, protože hlodavci vyhnaní z ošetřených míst hledají nová neošetřená teritoria,“ doplnil mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis.

Ročně deratizace město vyjde na čtvrt milionu korun. Její pravidelnost se však vyplácí. Populace potkanů je v krajském městě dlouhodobě pod kontrolou. „V Jihlavě velmi dobře funguje spolupráce občanů, firem a města, přemnožení hlodavců jsme i díky tomu dlouhodobě nezaznamenali,“ okomentovala zkušenosti Kateřina Kadlecová z jihlavského odboru správy realit, která akci každoročně připravuje.