Už tři měsíce shání devatenáctiletá Veronika Krejčová práci, zatím marně. V červnu dostala do ruky maturitní vysvědčení, jenže více než známky zaměstnavatele zajímá praxe.

„Všude chtějí dva až tři roky praxe. Tu samozřejmě nemám, ale jak mám praxi získat, když mě bez ní nikde nechějí zaměstnat," postěžovala si nedávná studentka.

A rozhodně není jediná. Podzim je pro pracovní trh obdobím největšího náporu absolventů.

Zatím stačí brigáda

„Zaměstnavatelé nemají zájem o čerstvé absolventy středního i vyššího vzdělávání z několika důvodů. Chybí jim praxe, často se neumějí správně prezentovat, rozhodovat se či pracovat v týmu. Mladí lidé se tak snadno mohou ocitnout v začarovaném kruhu," potvrdila Viktorie Plívová, tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Veronika Krejčová vystudovala Obchodní akademii, práci tedy hledá v administrativě, ale prozatím chodí i na brigády. „Teď jsem například točila zmrzlinu, ale to už mi brzy skončí. Je to těžké hlavně s penězi, zase budu sedět doma a nic nedělat," řekla Krejčová.

Podle mluvčí jihlavského úřadu práce Jarmily Klejzarové se však také stává, že absolventi mají přemrštěné požadavky, hlavně co se týče peněz. „Až zkušenost je přiměje k reálnějším požadavkům. Nejčastěji chtějí průměrný plat, který se pohybuje přes dvacet tisíc," řekla Klejzarová. Devatenáctiletá Veronika Krejčová má skromnější požadavky. Do začátku by si představovala čtrnáct tisíc čistého.

Stále u rodičů

„Při první práci by mi to stačilo. Ale na osamostatnění to není. Pořád bydlím u rodičů a jak dlouho tam budu, záleží na tom, jak se mi podaří sehnat práci a hlavně za kolik," vyjádřila se Krejčová.

Úřad práce podle Klejzarové absolventům pomáhá se na trhu práce zorientovat. „Musejí se naučit, jaké mají možnosti, jak sepsat životopis, zajímat se, sledovat internetové portály, obcházet zaměstnavatele, personální oddělení a tak dále. Je to zkrátka jejich zodpovědnost," uzavřela Klejzarová.