„Dubová alej je jedním ze stromořadí, které v sobě nese naději, kterou v této velmi těžké době všichni potřebujeme,“ řekla Eva Přechová o aleji, kterou nominovala do letošního ročníku ankety Alej roku.

Nominované aleje v Kraji Vysočina

TŘEBÍČSKO
Čtyřřadá lipová alej na Hrádku

JIHLAVSKO
Lipová alej Batelov
Planderská lipová alej
Jeníkovská alej

PELHŘIMOVSKO
Valchovská alej v Počátkách
Kališťská alej
Dubové stromořadí v Kojčicích
Stanovická alej
Heřmaňská alej

ŽĎÁRSKO
Alej u Vojnova Městce
Alej ke Krátké
Březová alej Radostín – Borky
Stromořadí u Bažantnice Oslavička
Krčmová alej
Lipová alej na Zelenou horu
Jírovcová alej k zámku Mitrov

HAVLÍČKOBRODSKO
Údavská alej
Jabloňová alej Kraborovice - Borek
Jeřábová alej Střížov - Marieves
Novohřbitovní alej v Havlíčkově Brodě
Ranská alej
Chotěbořská alej
Kojetínská alej
Alej na hrázi rybníka v Číhošti

Dodala, že právě do tohoto kraje jezdí z Prahy už téměř třicet let. „Manžel se v Kojčicích narodil. Rádi se sem vracíme a teď tu trávíme další období práce z domova,“ poznamenala.

V letošním jubilejním desátém ročníku zmíněné ankety dala šanci také stromořadí, které ji uchvátilo svou délkou a jedinečností. „Nejdelší modřínová alej v České republice uznaná v roce 2003 Českou lesnickou společností měří necelých dva a půl kilometru,“ informovala Eva Přechová.

Letos se o titul Alej roku uchází rekordních čtyřiadvacet adeptek z Vysočiny. „Oproti loňsku jde o trojnásobný nárůst. Trhli jsme další rekord. Zájem ale nestoupá jen na Vysočině. Za celých deset let, kdy anketu pořádáme, máme letos nejvíce přihlášených alejí po celé republice,“ informoval mluvčí pořádající organizace Arnika Jiří Kaňa.

Zajímavým kouskem, jenž bojuje v anketě letos poprvé, je čtyřřadá lipová alej na Hrádku, která se rozprostírá přímo uprostřed Třebíče. „Čtyřřadá alej je tak malebná a fotogenická ve všech ročních obdobích, že mě nepřekvapuje, že ji lidé do soutěže přihlásili. Moc mě těší, že máme uprostřed města takhle krásný park s lipovou alejí, kterou tvoří necelých tři sta stromů. Pro Třebíč a její obyvatele je to obrovské plus,“ pochvaloval si starosta Třebíče Pavel Pacal.

Osm kandidátek

Co se týče autorů, kteří nejrůznější stromořadí do ankety nominují, tak je zřejmě jejich největším milovníkem Milan Pechlát. Do soutěže totiž poslal celkem osm kandidátek na titul Alej roku. „Na Vysočině jsou nádherná místa, která mají lidé kolem sebe a kolikrát si je ani nedokáží pořádně pohlédnout nebo vychutnat, protože v rámci dnešní doby se každým za něčím honí a tyhle věci vnímá málo,“ přemítal Pechlát, který žil několik let ve Ždírci nad Doubravou.

Do ankety zařadil svou nominací například Údavskou alej, která leží poblíž Ždírce nad Doubravou. „Poslal jsem tam zasněžené aleje, které znázorňují syrovost zimy na Vysočině a pak třeba Údavskou alej, která vynikne naopak zase jenom v létě. Zelené koruny stromů jsou totiž propletené natolik, že vytvoří krásný tunel,“ popsal Milan Pechlát jednu z nominovaných alejí.

Vzpomínky z dětství zase do ankety přihlásili Krčmovou alej ze Žďárska. „Jezdil jsem tam jako dítě na prázdniny, takže tuto alej znám hodně roků. Když jedu z Bobrové do Brna a projíždím Lipkami, jak se aleji říká, vždycky zavzpomínám. Rád se tam vracím,“ usmál se Lubomír Pečinka.

Mezi nominovanými je i Kojetínská alej z Havlíčkobrodska. „Alej jsem přihlásila proto, že v místní zemědělské krajině s velkými jednotvárnými neprostupnými lány je to oáza pro hmyz, ptáky a myslím i člověka, zvláště v této době, kdy se stávají procházky do lesa fikcí, neboť tam, kde dříve byl hustý les, je dnes pouze torzo lesa nebo je zcela vymýcen. V létě při procházce či projížďce na kole pod vzrostlými stromy nalézáme chladivý stín a čerpáme z nich sílu. Jindy nám poskytnou úkryt před deštěm,“ sdělila Iva Jarošová.

Hlasovat pro svého favorita budou moci zájemci od 3. listopadu letošního roku do 7. ledna příštího roku.

Stromy

+ Co umí strom

I věkem jsou stromy výjimečné. Stoletých je tolik, že není možné je vyjmenovat. I u nás rostou takové, které se dožívají tisíce let — například duby nebo tisy. Stromy se staly kultovními rostlinami a pronikly do národních mýtů, legend a kalendářů, nebo i do národních a erbových znaků. Pod korunami velikánů člověk často spočine nejen proto, aby si oddychnul, ale i v tichém úžasu před jejich majestátem.

Stromy jsou charakteristickým prvkem našeho životního prostředí a dnes, v době velkého znečištění životního prostředí, jsou stále důležitější. Ostrůvky zeleně v intenzivně využívané krajině a v umělém prostředí měst vytvářejí kyslík, osvěžují vzduch, zachycují prach a škodliviny, hubí choroboplodné mikroorganismy, poskytují stín a tlumí hluk. Zeleň v prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, střídání dob vegetace a vegetačního klidu. Stromy vysazované od renesance podél řek a cest jsou důležitým životním prostorem pro řadu živočichů, utvářejí typickou českou krajinu a připomínají moudrost našich předků. Úbytek zeleně ohrožuje lidské zdraví.

+ Stromy filtrují vzduch

Vegetace působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Stromy zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Američtí vědci z týmu Davida J. Nowaka ve svém článku publikovaném v roce 2006 vypočetli, že stromy ve městech Spojených států odstraní ročně z ovzduší 711 000 tun škodlivin. Hodnotu těchto služeb vědci vypočítali na 3,8 miliardy dolarů.

+ Stromy zlepšují kvalitu vzduchu

Stromy zvlhčují vzduch, a zlepšují tím jeho kvalitu z hlediska lidského zdraví (to je důležité zejména pro astmatiky). Zároveň některé dřeviny do svého okolí uvolňují silice (tzv. fytoncidy), které hubí nebezpečné choroboplodné zárodky.

+ Stromy vyrovnávají teplotní extrémy

V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %. V létě naopak vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody, a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry; vznikne rosa. Pod stromy lze proto ve dne proto naměřit až o 3º C nižší teplotu než v okolí, v noci naopak teplotu o tři stupně vyšší.

+ Stromy vytvářejí kyslík

Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí.

+ Stromy tlumí hluk

Zeleň funguje jako protihluková bariéra. Díky členitému povrchu může na frekventovaných ulicích snižovat hluk na přijatelnější míru. Platí, že čím hustší a širší porost, tím je jeho efekt na tlumení hluku výraznější.

+ Stromy utvářejí krajinu

Význam stromů pro krajinu si naši předkové uvědomovali přinejmenším od renesance. V té době začíná přechod od krajiny obývané a využívané, ke krajině utvářené, komponované, krajině kulturní. Stromořadí vysazovaná v renesanci a baroku zajišťovala dominantní místo v krajině šlechtickým sídlům, letohrádkům či církevním objektům. Utváření krajiny v té době je typické velkorysým přístupem. Dodnes můžeme obdivovat stromy vysazené v těch dobách; jejich myšlenkovým dědictvím je i dnešní tradice stromořadí.

+ Stromy jsou posledním zbytkem přírody ve městech

Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Zelené plochy a parky jsou místem ke sportování i odpočinku, stromy jsou zdrojem inspirace a estetických požitků.

+ Strom je biotopem

Strom vytváří prostředí pro život dalších, na něj vázaných druhů rostlin a živočichů. Zejména dožívající, trouchnivějící stromy s dutinami nabízejí příležitosti k životu bohaté paletě druhů včetně druhů ohrožených a chráněných. Jednotlivé stromy v zemědělské krajině slouží jako útočiště pro ptáky a pro hmyz.

Zdroj: arnika.org