Alfou a omegou v bazénu je cirkulace, poznala veřejnost

Prohlídka začíná u kurtů na beach volejbal. Písek ale nevydrží na hřišti věčně, problémy dělá vítr. „Po zimě jsme měli ještě jedno hřiště na tenisových kurtech,“ říká s trochou nadsázky Veselý. Proto se musí písek jednou za čas doplňovat, vozí se kolem dvaceti tun. „Když jsme to sem naváželi poprvé, byl to křemičitý písek asi za 116 korun tuna, pak se to přejmenovalo na sportovní písky a tuna stojí kolem 360 korun,“ pousmál se Veselý nad zajímavým marketingem v praxi.

Pak už vcházíme mezi bazény, ve kterých během horkého poledne dovádí děti i dospělí. Další návštěvníci, zejména dívky, se na trávě opalují. Ve všední den dopoledne je tu lidí jako šafránu. Kapacita venkovní části je sice dva a půl tisíce lidí, naplněna ale byla za osmnáct let asi třikrát. Dva tisíce lidí se tady ale občas sejdou.

Zatímco z vnitřní části Vodního ráje smí lidé ven, opačně to nelze. A to z hygienických i kapacitních důvodů. „Ležíte na trávě, a mažete se opalovacími krémy. To by pak byl uvnitř problém. A pak by se mohlo stát, že by přišla bouřka a patnáct set lidí se chtělo nahrnout dovnitř. Tam je ale kapacita 240 osob,“ vysvětluje Veselý.

Jihlava uvažuje, že by pořídila mobilní halu

Jihlavsko

Jak sám průvodce ukazuje, některé bazénové vany jsou nerezové, ty starší jsou pak betonové s keramickým obkladem. „Můj názor je, že esteticky je keramika lepší. Bohužel, životnost je problém,“ říká Veselý a u vodního domku v dětském bazénu vzpomíná, jak měl přijít pryč, když se nedávno měnila keramika za nerez. On neustoupil a tato atrakce, v republice unikátní, zůstala zachována.

Veselý zároveň připomíná, že je obzvláště důležité se před vstupem do vody osprchovat. „To by měl každý, aby tam nevnášel nečistoty. Sám chlor není cítit ani z něj nepálí oči, to až ve chvíli, kdy obalí nečistoty,“ vysvětluje. Voda v bazénech je ale prý nezávadná, v některých parametrech dokonce plní přísnější požadavky než pitná. „Když je ta voda upravená, já si z ní klidně uvařím kafe,“ podotkl Veselý.

V podzemí se dějí věci

Pak návštěvníci vstupují pod úroveň země, do strojovny. Průvodce musí mluvit hodně hlasitě, aby byl mezi pracující technikou vůbec slyšet. „Životnost čerpadel je deset až dvanáct let, my je tady máme už devatenáctou sezonu,“ říká hned na úvod a pak popisuje celý systém. Nechybí v něm ani tři řídící jednotky, které průběžně monitorují kvalitu vody a na základě vyhodnocených výsledků komunikují s čerpadly.

Nejzajímavější je bezpochyby cirkulace vody. Dvě třetiny se vymění přes přelivový žlábek, třetina přes dno. Napouštění pak probíhá pouze dnem. Aby byla hladina vody stále tak akorát, to zajišťuje vyrovnávací nádrž. Jde v podstatě o další bazén, který je s kapacitou 65 kubíků vody však ukrytý pod zemí.

Kino Dukla zůstává rodinné, potřebuje však modernizaci

Volný čas

Kdo by si však myslel, že v bazénu se celé léto „točí“ stále stejná voda, nemůže se mýlit více. „Vyhláška říká, že se v krytých bazénech musí denně na jednoho návštěvníka dopustit 45 litrů vody, ve venkovních 65,“ říká Veselý. „Když máme tisíc návštěvníků, je to šest kubíků vody – vypustit a napustit novou,“ rychle dopočítá.