Brtnický farář Petr Balát opatruje kostel blahoslavené Juliány i samotnou relikvii jako oko v hlavě. Na italské památky se do Brtnice přijel podívat i europoslanec Tomáš Zdechovský, který v Itálii studoval církevní historii. Zpráva o relikvii blahoslavené Juliány se vztahem k Itálii byla pro europoslance příjemnou novinkou. „Ptal jsem se italských kolegů v Evropském parlamentu na blahoslavenou Juliánu i Brtnici, a nevěděli o tom," dodal europoslanec.
Zatím prázdný brtnický kostel v architektonickém stylu severní Itálie ukázal europoslanci farář Petr Balát a brtnická starostka Miroslava Švaříčková.
Brtnický kostel zasvěcený blahoslavené Juliáně uchovává vzácnou památku na majitele brtnického panství italský šlechtický rod Collalto et San Salvatore. Collaltové získali šlechtické panství v době pobělohorské, v průběhu tří století přenesli své sídlo ze severní Itálie. Vedle brtnického panství jim patřil například zámek Uherčice na Znojemsku. Počátkem minulého století pak Collaltové přestěhovali z Itálie do Brtnice i vzácnou relikvii: ostatky blahoslavené Juliány.
Patronka migrény
Juliána se narodila v šlechtické rodu Collalto, který je nyní součástí obce Susegna provincie Treviso, v roce 1186. Jejími rodiči byli hrabě Rambaldo VI. a hraběnka Joan z Sant'Angelo. Od útlého věku byla vychována v křesťanském duchu, ve velmi mladém věku, pouhých dvanácti let, oblékla šat benediktinského řádu Salaeola Santa Margarita. V církevním řádu prožila celý čtyřiašedesát let. Zemřela jako šestasedmdesátiletá, v posledních letech života trpěla silnými bolestmi hlavy. Bývá proto považována za patronku nemocných trpících migrénou.
Blahoslavení patronky brtnického kostela je prvním krokem procesu prohlášení za svatou. „Svatořečení nebylo dokončeno a docela by mě zajímalo proč," zauvažoval předseda vysočinských lidovců Jaromír Kalina.
Abatyše Juliána Collalto byla kanonizována papežem Benediktem XIV 30. května 1753. Do Brtnice se její ostatky dostaly roku 1914. „Mohl chybět třeba doložený zázrak," vysvětlil mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.
Relikvie je pro věřící pomyslným poutem k člověku, který žil příkladným způsobem života, až byl církví prohlášen za svatého. Současně je i duchovním poutem k danému místu, nejčastěji kostelu.
Brtnický zámek byl po válce zabaven podle Dekretu prezidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Neobešlo se to bez organizačních zmatků, šlechtický rod Collaltů byli původem Italové. Majetek byl úředně zabaven s odůvodněním, že zámecký pán Collalto mluví německy.
Pozve velvyslance
Současný návštěvník kostela blahoslavené Juliány získá pohledem na stropní klenbu kostela pocit návštěvy Itálie. Zhruba od poloviny osmnáctého století kostel i přilehlé budovy paulánského kláštera stavěli a přestavovali italští architekti. Zatím je budova zámeckého kostela prázdná. „Chtěli bychom kostel otevřít pro veřejnost," plánuje brtnický farář Balát.
Brtnický farář Petr Balát ukázal europoslanci Zdechovskému kostel blahoslavené Juliány s vyhlídkou na Brtnici. „Rád bych do Brtnice pozval italského velvyslance, abychom pomohli rozvoji přátelských vztahů Brtnice s Itálií," dodal Zdechovský.
MIROSLAV MAREŠ
