Na kraji Stonařova stojí chátrající stavba, o jejíž existenci za bývalého komunistického režimu místní mnoho nevěděli. Teprve po revoluci se zjistilo, že utajený areál měl sloužit jako záložní radiovysílací stanice pro republikové velitelství armády v Třešti v případě napadení státu. Nyní chátrající budovu odkoupila firma zabývající se informačními technologiemi. Tato firma plánuje v bývalém vojenském bunkru zřídit úložiště dat.

O bývalý vojenský kryt, který vlastnil stát, dlouho nikdo nejevil zájem. Ačkoliv Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabízel prostory například hasičům, katastrálnímu úřadu, energetickému regulačnímu úřadu nebo policii, bunkr dlouhá léta chátral. Úřadu se nakonec objekt podařilo prodat až v šestém kole. To se přihlásil jediný zájemce. „Nevyužívanou záložní vojenskou radiostanici prodal úřad za částku 1,34 milionu korun," uvedl Pavel Hortig, mluvčí úřadu.

O koupi utajovaného vojenského stanoviště ale jeden čas uvažovali i zástupci Stonařova. „Také jsme přemýšleli o tom, že bychom o vojenský kryt požádali," řekl starosta městyse Stonařov František Plavec.

Podle slov Františka Plavce firma zabývající se informačními technologiemi, která stavbu odkoupila, nepočítá s výraznými investicemi. „Chtějí vybudovat příjezdovou komunikaci k bunkru a parkoviště pro pět aut," upřesnil starosta.

Bývalý vojenský areál na okraji Stonařova působí na první pohled celkem nenápadně. „Objekt tvoří poměrně malá nadzemní část, kde se nachází místnost ostrahy, odpočinková místnost, bunkr s palpostem, sociální zařízení a chodba. Hlavní část se pak nachází v zesíleném prvním podzemním podlaží, které tvoří rozsáhlé prostory vlastního krytu s technickým, radiotechnologickým a hygienickým zázemím. Ve druhém podzemním podlaží se nachází místnosti sloužící jako ubytovny obsluhy, jímky a sklady," popsal interiéry budovy Hortig.

Stavba byla vybudovaná v režimu přísného utajení v letech 1969 až 1972. „Pamatuji si, že tam byly velké stožáry a obrovské agregáty na výrobu elektřiny. Ve vesnici se vždycky vedly dohady o tom, co se v budově vlastně děje a k čemu slouží," vzpomněl František Plavec. Ten dodal, že IT firma si prý vybrala bunkr z toho důvodu, že jeho prostory jsou vhodné pro vybudování úložiště dat.

Chystané datové centrum ve Stonařově ale nebude na Jihlavsku ojedinělé. Necelých devět kilometrů od Stonařova, v prostorách bývalého tajného vládního areálu s označením S-7 u zámeckého parku v Třešti, by mělo vznikat další datové centrum.

A proč si IT společnosti vybírají jako úložiště dat bývalé vojenské bunkry? Radek Vávra, který měl na starosti technickou podporu datového centra v Třešti, dříve uvedl, že bunkr je pro vznik centra výhodný v tom, že obsahuje rozvody vzduchotechniky. Datové centrum je totiž náročné na chlazení.

I starosta Plavec potvrdil, že firma si pravděpodobně vybrala bunkr ve Stonařově z toho důvodu, že technické zázemí krytu je vhodné pro vybudování úložiště dat. Starosta městyse také vítá, že nyní nepoužívaná stavba najde svoje uplatnění. „Na bunkr jsem se byl podívat hned po revoluci a naposledy před necelými pěti lety. Už v té době byl kryt v hodně špatném stavu, dost chátral. Takže jsme rádi, že bude využitý," uvedl Plavec.

MICHAELA ČERNÁ