V poslední době se mluví hlavně o malém lenochodovi.

Ano, to, co je v zoo nejžhavější a kvůli čemu je zavřený pavilon, je malý lenochod. Toto opatření přišlo kvůli tomu, že je to třetí mládě od toho samého páru a ta dvě předtím uhynula. O první neměla samice ani snahu se starat. O druhé se starala, ale zahynulo kvůli banální neonatální sepsi. Tento malý lenochod už to snad zvládne. Nyní přichází druhá kritická fáze, kdy začíná žrát sám. Lenochod žere hodně vláknitou stravu, potřebuje si obsadit svůj trávicí trakt bakteriemi a jednobuněčnými živočichy. Pokud se to nepodaří správně, pak nastane problém. Pokud to jde, jak má, zvíře je v pohodě. To je pro jeho další vývoj nejzásadnější věc. Je tedy lepší, když je pavilon zavřený.

Dá se říct, kdy se pavilon zase otevře?

Nesmí se to uspěchat. Postupně musíme zkoušet, co se zvířetem udělá pohyb návštěvníků. Ve chvíli, kdy není v zoo tolik lidí, můžeme pavilon otevřít a pozvat dál pár návštěvníků, aby chodili po pavilonu. A my zjistíme, jak na to všechno reaguje zvíře. Problém je, že květen a červen je dobou školních výletů. A to znamená spoustu dětí a spoustu křiku. S tím nic nenaděláme, ale na zvířata to zkrátka může působit špatně.

V zoo na jaře určitě přibyla další mláďata?

Některá z mláďat vidět nejsou, některá vidět jsou. Narodily se například malé kapybary, fenci nebo nyaly. Podařilo se odchovat outloně, ti jsou mimo dosah návštěvníků, anebo komby. Čekáme, zda není březí kočka palawanská. Samec a samice nejmenší kočky na světě doputovali do zoo loni. S kočkami nebývají problémy, jen je třeba jim správně vyladit krmení podle toho, co žerou ve volné přírodě.

Která další zvířata přibudou?

Ono to na první pohled vidět není, ale v zoo se často mění řada malých druhů zvířat, například vačnatců. Ti žijí krátkou dobu, takže je třeba, aby se obměňovali. V letošní sezoně bychom chtěli představit nový druh. Zatím přesně nevím, kdy ho do zoo přivezeme.

O co půjde?

Budou to prasata visajánská. Jejich chov v zoologických zahradách je nyní více rozšířený. Jenže na druhou stranu, v přírodě během třiceti až čtyřiceti let možná vymizí. Jsou lovena, ztratila své přirozené prostředí, kříží se s prasaty, která chovají vesničané. Pro to zvíře je tohle hrob. Proto se zoologické zahrady snaží jejich chovu věnovat intenzivněji. Prasata žijí pouze na několika filipínských ostrovech, na malém území. Je to zvíře, které není tolik sexy, ale je to jedno ze zvířat, kterým bych se tady rád věnoval a rád jim poskytl azyl. Aby existovala záložní populace, protože velmi reálně hrozí, že tento druh vymizí. U pavilonu šelem, kde jsou například tygři, chystáme výběh pro malé kočky. Bude tam staronově kočka slaništní. To je ze zásadních změn asi všechno.

Na které akce se mohou lidé těšit přes léto?

Budou opět letní večerní prohlídky během prázdnin, které bývají vyprodané. Máme tři termíny. Snažíme se je dělat v komornějším duchu, aby bavily různě staré děti. Já to testuji na těch svých a díky tomu snadno zjistím, co děti baví a co ne. Dozvíte se něco o zvířatech, sáhnete si na jejich srst nebo kůži anebo zjistíte, jak se zvířata vyrovnávají s prostředím zoo, jako je třeba sklo ve výbězích.

Co dalšího nabídnete návštěvníkům?

Začínáme zase s večerními prohlídkami se zoologem. Ty jsou hlavně pro lidi s hlubším zájmem o zoo, zvířata a jejich chov. Lidé se seznámí se zvířaty, která nejsou moc vidět přes den, dozvědí se nějaké perličky. Není to masová záležitost jako zmíněné letní prohlídky, ale určitě to do nabídky akcí patří. Budou probíhat také komentovaná krmení, to je oblíbená atrakce. V zoo je také soutěž KvíZOOvání. Vzniklo to na můj popud. Jako dítě jsem se v zoo účastnili soutěže pro žáky šestých a sedmých tříd. Kolegyně ze vzdělávacího si vzaly mustr, jen tuto myšlenku pojaly moderněji, aby zaujala i dnes. A do akce zapojily dospělé.