Začátkem tohoto roku začal platit nový zákon o odpadech, který mimo jiné říká, že od roku 2030 by se mělo významně omezit skládkování. Na skládkách by v podstatě končil jen takový odpad, který nelze materiálově ani energeticky využít. „Na to ale prostředí České republiky, tedy ani Vysočiny, není připravené. Máme tak teď necelých deset let na to, abychom rozjeli nějaký ucelený krajský systém,“ sdělil Vlček.

Podobný názor má i starosta Okříšek na Třebíčsku Zdeněk Ryšavý, který je i jeden z členů komise ISNOVu. „Zákon sice nastavil nějaká pravidla, ale už neříká, jak jich dosáhnout. Dáme si obrovské cíle, ale nevíme, jak je naplnit,“ posteskl si.

Do školek se vrací předškoláci a do škol děti z prvního stupně.
Návrat dětí z Vysočiny do škol a školek: nad Pelhřimovskem visí otazník

I proto se teď naplno rozbíhají jednání mezi krajem, jednotlivými obcemi i odpadovými a svozovými společnostmi. „Kraj sice není původcem odpadu, tím jsou obce, ale kdo jiný než kraj by to měl řešit. Chceme pomoci tomu, aby se všichni dohodli na nějakém organizovaném řešení. Sondujeme terén, abychom se byli schopní shodnout na problémech a najít společné řešení,“ prozradil Vlček.

Podepsali dohodu

O ISNOVu se poprvé mluvilo už v roce 2006. Před třemi lety ale utichl. „Naším záměrem je ho znovu oživit. Podepsali jsme proto se Sdružením obcí Vysočiny dohodu o spolupráci,“ sdělil Vlček.

V úterý bylo v Pelhřimově pět stupňů pod nulou a padal sníh.
Zima se vrátila: na Vysočině padaly rekordy, v Jihlavě bylo mínus 4,5 stupně

Zdeněk Ryšavý byl jedním z tehdejších krajských radních, kteří projekt rozjížděli. „Podařilo se nám ho v té době dobře nastartovat. Mrzelo mě proto, že mu mí nástupci nevěnovali tolik pozornosti. O to víc mě teď těší, že se k němu aktuální vedení kraje vrací. Je to opravdu důležitá věc, protože já vidím odpady jako jednu z velkých hrozeb pro budoucnost obcí,“ podotkl Ryšavý.

Znovunastartování projektu oceňuje i jednatel třebíčské odpadové společnosti ESKO-T Pavel Gregor. „Teď už záleží jen na Sdružení obcí Vysočiny a jejích členech, jak budou spolupracovat. Věřím, že se vše bude posouvat správným směrem,“ přidal se.

Bude se méně vyvážet?

Jaké změny s sebou přinese, si zatím netroufá předvídat. „To je otázka spíše na jednotlivá města a obce. Vítám všechna opatření, která by lidi přesvědčila k předcházení vzniku odpadu a důslednému třídění. Jedním z nástrojů, jak je k tomu ‚přinutit‘ je například snížení četnosti svozu komunálního odpadu,“ přemítal Gregor.

Starosta Rantířova Tomáš Novotný.
V Rantířově pracují na kanalizaci, získat územní rozhodnutí byl heroický výkon

Rozšířit by se mohly i různé podpůrné programy. „Dokážu si představit i to, že by se významně upravila krajská dotační politika,“ uvažoval Vlček.

Jako jedna z dalších možností, jak skládkování omezit, se nabízí stavba vlastní spalovny takzvaně na zelené louce. K té ale nejspíš nedojde. „Sice to úplně nevylučuji, ale s ohledem na platnou legislativu je to velmi komplikované řešení. Je to běh na dlouhou trať a do roku 2030 bychom to nestihli,“ dodal Vlček.