Bouřlivou diskuzi mezi zastupiteli vyvolal návrh jihlavské primátorky Karolíny Koubové (Fórum Jihlava) vybudovat sjezd z dálničního přivaděče až za rok. Neprošel. Město tím pádem muselo hledat úspory jinde. A našlo. Na příští rok se odsouvá například cyklostezka kolem Plastikovu, která by město vyšla na jednačtřicet milionů, třebaže by se dvaatřicet později vrátilo z evropských peněz. „Máme nějaké další akce, nad kterými uvažujeme. Jednou z nich je rekonstrukce domu na adrese Masarykovo náměstí 21,“ prozradil náměstek primátorky Petr Ryška (ODS).

Dalších čtyřicet milionů byl závazek na letiště na Henčově. I tuto částku zřejmě může Jihlava využít. „Náklady na realizaci se pohybují okolo sto devadesáti milionů a pokud se nenajde strategický partner, není tato akce realizovatelná,“ vysvětlil Ryška s tím, že radnice dá peníze radši do staveb, které jsou již připravené.

Koalice se shodla, jaké projekty škrtat nechce a kde naopak úsporu vidí. „Velké projekty jako je revitalizace náměstí, dopravní terminál, Horácká aréna, Stříbrné údolí nebo dopravní stavby, to jsou pořád priority,“ ujistila.

Úspory chce vedení najít i „doma“, tedy na radnici. „Téměř padesát milionů předpokládám dokážeme najít na běžných výdajích a režii magistrátu. Každý odbor hledá a nějakých třicet milionů už máme,“ řekl Ryška s tím, že magistrát během nouzového stavu ušetřil asi tři a půl milionu, další úspory skýtají zrušené akce, které měla radnice dotovat.

Město sice má aktuálně v rezervách zhruba sto třicet milionů, to ale nebude stačit. „Jen březen znamenal mínus sto milionů v rozpočtu,“ uvedl před městskými zastupiteli náměstek primátorky Vít Zeman (Žijeme Jihlavou – TOP 09).

Odhadem čtyřicet milionů bude chybět radnici v Třebíči. „Odsuneme zbytné investiční akce v této výši,“ uvedla mluvčí Irini Martakisová. Jde například o přístavbu hvězdárny. Podobně jako krajské město Vysočiny, i druhé největší město kraje má možnost sáhnout do rezerv.

Příjmy nižší o sedmatřicet milionů pak odhadují v Havlíčkově Brodě. Tam původně chtěli mít letos vyrovnaný rozpočet, v dubnu se ale zastupitelé shodli, že se mohou dostat o dvacet milionů do mínusu.

V Pelhřimově pak počítají s tím, že čtyřicet milionů seženou díky úsporám ze zadání veřejných zakázek investičních akcí a zrušení některých investic.

Stát chce obcím vzít další peníze

Už tak zkoušené rozpočty měst pak zřejmě čeká další rána a to je povinnost z jedné třetiny se podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro živnostníky a malé firmy. „Jestli byl návrh zákona přijatý v legislativní nouzi za přítomnosti padesáti procent poslanců, je to drsná věc,“ řekl hejtman Jiří Běhounek (ČSSD).

„Na jedné straně nás stát žádá, abychom podpořili rozvoj a investice, a na druhou stranu nám chce ubrat nemalé finanční prostředky,“ řekl již dříve.

Města již chystají petici, kde dají najevo svůj odmítavý postoj. "S peticí souhlasím, jen jsem ještě neměl čas se k tomu někde vyjádřit nebo to podepsat,“ řekl například starosta Pelhřimova Ladislav Med (ODS) a pokračoval: „Vláda deklaruje to, že navýší rozpočet, že na to peníze sežene a nakonec to berou ze sdílených daní obcí a krátí tak jejich rozpočty.“

Svůj podpis připojí i starosta Ždírce nad Doubravou Bohumír Nikl (NK). „Obce si od začátku krize kvůli mimořádným opatřením musely poradit samy. Pomoc od státu nebyla žádná. Obce mají rozpracované některé investiční akce s dotací a obecně vzato v pokladně moc peněz nemají, takže proč by jim měl stát ještě brát? Ať stát hledá jiné úspory," vysvětlil. Zamítavé stanovisko hlasitě zní třeba i z Větrného Jeníkova.

Krajský zastupitel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před týdnem kolegům sdělil, že se horní komora bude snažit, aby obce o své peníze nepřišly. Své slovo dodržel a nic tak není ještě rozhodnuto. „Ta nejvýznamnější pomoc ještě není úplně rozhodnutá. Senát to vrátil s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny, bude se o tom jednat,“ dodal rovněž senátor a starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl (ODS).