Další obří vrtule? Obce nedaleko Jihlavy se větrným elektrárnám nebrání

V malé obci Suchá se již s investorem domluvili na další spolupráci, ve větším Stonařově měli jako podmínku veřejnou prezentaci záměru. Ta se konala ve čtvrtek 16. února večer. „Já bych vám řekl, zajeďte se podívat pod vrtule do Pavlova, ale raději bych doporučoval podívat se na větrníky kousek za hranice s Rakouskem, kde jsou instalované vrtule s technologií o patnáct let mladší. Mají vyšší výkony, ale nižší hlučnost,“ řekl veřejnosti Prokop.

Jako investor nabízí různé benefity od peněz do obecní kasy přes možnost exkurze v elektrárně pro školy až po vybudování cyklostezky. „My to vítáme, touto cestou bychom se dostali do sousedních obcí mimo osmatřicítku,“ řekl starosta Ivan Šulc a poukázal tím na nebezpečnost frekventované spojnice Jihlavy a Znojma.

Nové větrné elektrárny na Vysočině: investoři mají zájem o Brzkov i lokality

Místní zajímalo, kolik peněz bude obec mít, pokud povolí výstavbu větrných elektráren na svém území. Prokop odpověděl, že ve smlouvě to je uvedeno a po svolení starosty hovořil i o konkrétních číslech. „Je to stejná smlouva, jako má obec Suchá. Sto tisíc ročně za instalovanou megawattu a jeden a půl procenta ze zisku větrného parku,“ sdělil s tím, že výkon bude zhruba 4,3 megawatt. „Může se to pohybovat kolem dvou až tří milionů ročně. Náš rozpočet to nespasí, kvůli tomu to neděláme,“ dodal starosta.

Ten dle svých slov pročítal smlouvy týkající se větrných elektráren v jiných obcích. Nabídka, kterou má na stole Stonařov, je nejvýhodnější. O tom, že dříve nebylo pro obce tak výhodné povolovat stavby větrníků, hovořil i Prokop. Starosta se u elektráren Rakousku již byl podívat a uvažuje o zorganizování exkurze pro veřejnost.

Větrné elektrárny by měly stát podél lesa, celkem osm sloupů má být v katastru Stonařova a Suché. Bude to kilometr a čtvrt od nejbližšího domu, otáčející se listy elektrárny tak prý nebudou nikoho obtěžovat hlukem. Problémy s námrazou řeší jejich vyhřívání, případně možnost odstavení provozu.

Ve Stonařově neřeší téma větrných elektráren poprvé. O šesti vrtulích směrem na Brtnici se hovořilo už v roce 2006. Místní tehdy projekt v anketě schválili, zastavilo ho hejtmanství. Nyní se uvažuje o druhém konci městyse, tedy směru na Třešť. O dalším postupu budou ve Stonařově hlasovat zastupitelé v půlce března. Pokud dají projektu zelenou, bude následovat podpis smlouvy o spolupráci. „To neznamená, že můžeme stavět,“ zdůraznil investor Prokop.

Téměř nejvhodnější v republice

Vysočina je podle Prokopa druhý nejvhodnější kraj pro výstavbu větrných elektráren v republice, lepší podmínky jsou prý jen na jižní Moravě. „Je odhad, že tu může být až jeden gigawatt, tedy tisíc megawatt a v současné době je instalováno jedenáct megawatt,“ porovnal Prokop.

Vítr na Vysočině ale může být až příliš silný. „Větrná elektrárna pracuje při rychlosti větru od čtyř metrů za sekundu do nějakých dvaceti, pětadvaceti metrů, pak musí být z bezpečnostních důvodů odstavena. Tudíž oblast Vysočiny, kdy fouká buď málo, nebo naopak moc, není až tak výhodná,“ vysvětlil před časem Deníku Vít Dvořák z Luk nad Jihlavou, který se tématem obnovitelných zdrojů energie zabývá. Tehdy se hovořilo o zájmu investorů o Puklice na Jihlavsku.

Na Vysočině jsou čtyři „větrníky“ od roku 2006 u Pavlova na Jihlavsku a podle místních je nijak neruší, nejsou hlučné. „Na elektrárny jsem si zvykla, nijak mě neomezují,“ uvedla místní Zuzana Musilová a pokračovala: „Původně jich tu mělo stát více. To bychom pak asi pocítili výrazněji, výstavba dalších elektráren by mi vadila.

Jihlava si neví rady s opravou trubek pod zemí? Tak to není, zní z radnice

Problém s větrníky nemají ani ve Věžnici na hranici jihlavského a brodského okresu. „Zvykli jsme si na to, jsou tu už jedenáct let a vůbec mi to nevadí. Spíš je dobré, když jede člověk z dálky a vidí na kopečku větrníky, říká si, že už bude doma,“ usmál se před lety starosta David Drahoš. ČEZ navíc dává obci za umístění dvou elektráren peníze do rozpočtu.

V nedaleké Polné však větrné elektrárny v roce 2019 odmítli. Německá firma se tehdy jen ptala v obecné rovině, neměla ani konkrétní místo. Ale narazila. „My to nechceme mít v žádné lokalitě, a to ani v našich místních částech. Nechceme si ničit přírodu a koukat se na jiné dominanty, než jsou polenské památky," vysvětlil tehdy starosta Jindřich Skočdopole.

Větrnou elektrárnu odmítli v referendu také lidé v Jamném, pro starostu Ľuboše Varhaníka je to uzavřená kapitola. „Na několik dotazů na větrné elektrárny jsem během posledního období odpovídal, ale nikdy v souvislosti s potenciálním investorem,“ řekl v úterý Deníku.

Obec Kámen na Havlíčkobrodsku je pak na Vysočině třetí a poslední, kde lidé mohou sledovat otáčení obrovských listů větrné elektrárny. Ani tam lidem stavba nijak nevadí, prostě si jí nevšímají.

Větrná elektrárna? V Puklicích žhavé téma, jednání jsou ale na začátku

Loni na jaře se hovořilo o zájmu investora postavit větrnou elektrárnu mezi obcemi Nyklovice a Sulkovec na Žďársku. Místní měli slíbenou levnější energii, přesto byli vůči stavbě zdrženliví. „Neslyšela jsem ještě o nikom, koho by to vyloženě lákalo,“ vyjádřila se Markéta Justová z Nyklovic.

Třebaže je na Vysočině sedm větrných elektráren a od roku 2009 nevznikla žádná nová, krajský úřad dle slov náměstkyně hejtmana pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Hany Hajnové podobným záměrům aktivně nijak nebrání. „V rámci České republiky je region Vysočiny jeden z nejvíce zajímavých pro potenciální výstavbu větrných elektráren s ohledem na klimatické podmínky, ovšem nedosahuje parametrů lokalit osazovaných v zahraničí,“ uzavřel Pavel Chlup, vedoucí oddělení obnovitelných zdrojů společnosti E.ON Energie.