Nezapomenutelné Vánoce. Osobnosti z Vysočiny vzpomínají na nejlepší dárky
Redakce
Kdo dostává k Vánocům průměrně tři dárky, ten jich ve třiceti rozbalil pod stromkem devadesát, ve čtyřiceti sto dvacet a v sedmdesáti více než dvě stě. Přes ohromné množství balíčků s jejich jménem, které lidem za život během Štědrých dnů projde rukama, si ten jeden výjimečný dárek pamatují celý život. Deník se ptal osobností Vysočiny, který je ten jejich.
Zdroj: Deník / Helena Zelená Křížová
Beata Rajská
58 let, módní návrhářka, Žďár nad Sázavou
Jsem dárková a dnes jsem vděčná za každý dárek, na kterém je vidět, že ho darující pečlivě vybíral. Baví mě, že třeba děti mi shánějí knihy a časopisy po antikvariátech nebo vymýšlí věci, které mě fakt "posadí na kostrč" (usmívá se)
Je ale fakt, že jedním dárkem se mi nezavděčíte - praktickou věcí. Pamatuji si, jak jsem byla po prvním roku manželství (před dvěma dny jsme měli společných 30 let) na Vánoce zklamaná z napařovací žehličky, kterou mi manžel věnoval. To je jako byste dali kuchařce vařečku nebo úředníkovi kancelářský papír. No prostě dostala jsem žehličku a myslím si, že jsem nedokázala zakrýt zklamání. Od té doby mi manžel praktické dárky do domácnosti na Vánoce nekupuje. Je fakt, že u nás se k Vánocům dávají knihy a k narozeninám nebo výročí květiny, takže dnes už to má jednoduché.
OBRAZEM: Beata Rajská ušila na Vysočině obří vlajky naděje v době koronaviru
Zdroj: Deník / Jaroslav Loskot
Miroslav Marek
58 let, prezident Agentury Dobrý den Pelhřimov, Putimov
Nejvíc si mi vybavují vzpomínky na dárky nikoliv obdržené, ale na ty, které jsem já dal svým nejbližším, na tu radost z nečekaného, na to překvapení v očích. A když jsem byl malý, byl stejně nejkrásnějším dárkem prostě jenom stromeček, který se najednou naprosto překvapivě z ničeho nic objevil doma v obýváku. Jak to? Kde se vzal? To Ježíšek! A tak mi v současnosti přijde trochu škoda, že je všude "přestromečkováno" už měsíc dopředu a děti to vnímají jako úplně běžnou kulisu.
Oříšek ukrývá zvoničku. Rekordní exponát je v Pelhřimově nejlépe vidět pod lupou
Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová
Markéta Hejkalová
60 let, spisovatelka, Havlíčkův Brod
Na ten, který jsem dostala v osmi letech - knihu Henryka Sienkiewicze Pouští a pralesem. Díky ní jsem zjistila, že stačí otevřít knihu a octnete se v jiných, úžasných světech. První kniha pro mě byla jako první dávka pro začínajícího narkomana. Byla jsem ztracená.
Hejkalová o zrušeném knižním veletrhu: Bojovala jsem, ale nakonec marně
Zdroj: Deník / Štěpánka Saadouni
Marek Hanzlík
52 let, kastelán hradu, Lipnice nad Sázavou
Když se řeknou Vánoce a dárky, tak já si okamžitě vzpomenu na autodráhu, kterou jsem dostal pod stromeček, když mi bylo asi tak deset let. Já byl malý kluk, po autodráze jsem tenkrát strašně toužil a když jsem ji viděl pod stromečkem, byl to pro mě dárek dárků. Když si vzpomenu na Vánoce, vidím většinou právě tu autodráhu a nic jiného. Byl opravdu bytelná, kvalitně vyrobená, tehdy se věci vyráběly skutečně kvalitně. Vydržela mi léta, prakticky celé dětství. Když to srovnám s dneškem, tak ty hračky, co kupuji pro zábavu dětem, jsou sice mnohem dražší než byla ta moje autodráha, ale většinou jsou rozbité za pár měsíc. Moji autodráhu z dětství zkrátka nikdy a nic nepřekoná.
Nezapomenutelné Vánoce. Osobnosti z jihu Moravy vzpomínají na nejlepší dárky
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
