Klub totiž v roce 1974 založil její manžel Gerhard Bratrschovský a když v roce 1984 zemřel, na jeho počest vznikla soutěž. Uplynulou sobotu se uskutečnil v jihlavském domě dětí a mládeže už 30. ročník memoriálu Gerharda Bratrschovského. A Marie u toho nechyběla.

„Hoši mě zvou a já je ráda přijdu podpořit. Mám radost, že tradice, kterou tady založil můj manžel, funguje, a chlapci se schází," vyzdvihla činnost klubu vdova po zakladateli.

Marie na velkou zálibu svého muže ráda vzpomíná. Věnoval se modelařině už na vojně. Tehdy si tím krátil dlouhou chvíli. „Už jako voják si vyráběl letadla podle vzoru, vyměňoval si modely s dalšími kamarády vojáky a když potom přišel z vojny, tak v tom pokračoval," poznamenala Marie Bratrschovská.

Velká sbírka

Manžel prý lepil v každé volné chvíli. Když mohl, tak k tomu zasedl. Marie také zavzpomínala na jeden moment, kdy Gerhardovi chtěly pomoci jejich dvě dcery. „Manžel měl dílničku, kde si lepil své modely. A když už měl jeden model slepený, čekal tedy na to, až ho natře. Naše dvě dcery mu chtěly pomoci, ale místo barvy vzaly do ruky lepidlo," začala vyprávět úsměvnou historku Marie.

A jak to skončilo? „Tím lepidlem se celé letadlo zkroutilo a bylo zničené. Myslím si, že to tehdy musel hodně těžce nést, ale vyrovnal se s tím, nic jiného mu nezbylo," usmála se nad historkou vdova.

Gerhard si nechal posílat modely z Ruska, Polska nebo Německa. „Tehdy to byl poměrně drahý koníček," dodala Bratrschovská. Když manžel zemřel, zbylo po něm asi tři sta slepených modelů.

S řadou z nich uspěl dokonce na soutěžích v zahraničí. „Některé neslepené modely jsem dala klukům z klubu, protože pro ně to má cenu. To, co je slepené, máme ve vitrínách. Jednu má doma jedna dcera, další druhá dcera a tři plné vitríny mám doma já," uvedla Marie.

A o výstavě manželových modelů neuvažovala? „Těžko se to převáží, jsou hodně křehké, tak si myslím, že by to nevydržely. Kdyby někdo chtěl, může se na ně přijít podívat k nám domů," pozvala Marie.

Manžel byl při modelaření trpělivý a precizní. Detaily si dotvářel například i z obalů od jogurtů. „Měl v baráku tři ženské, tak musel mít svatou trpělivost. Byl to jeho relax," uzavřela s úsměvem povídání Marie Bratrschovská.