Na farmě na okraji Jihlavy si vše zpracovávají a vyrábějí sami, a to přímo na místě. Farma si zakládá zejména na chovu černostrakatého přeštického prasete a paseném masném skotu. Všem zvířatům věnují maximální péči. To samé pak platí také o zpracování masa a výrobě nejrůznější dobrot. V salámech, párcích, špekáčcích, uzeném mase ani dalších produktech ze Sasova nenajdete žádné náhražky, chemii ani rychlosůl. Tento přístup se farmářům vyplatil, už několikrát se jim podařilo bodovat na soutěži Biopotravina roku.

Velmi vyhledávanou záležitostí je trhaná paštika. „Maso z přeštíka je velmi oblíbené, protože má vyšší podíl tuku a ten je nositelem chutí a vůní. Jedná se o velmi pomalu pečené maso s cibulkou a kořením. Peče se tak dlouho, až se začne rozpadat. Lidé si mohou tuto dobrotu připravit i doma. Podle své chuti mohou přidat i koření. Nám se osvědčil česnek, pepř, tymián, případně i další koření, jehož kompozicí stvoříte rodinné výrobní tajemství. Záleží také na vaší chuti. Mnoho lidí říká, že je to vyloženě návyková záležitost,“ vysvětlil Jiří Pykal ze sasovské biofarmy.

Magnetická rezonance. Ilustrační foto.
Lidi vyšetří nový přístroj, zatím je magnetická rezonance mimo provoz

Další dobrotou, kterou si lidé rychle oblíbili, je fermentovaný kančí biolovečák z vepřového masa z nekastrovaných kanečků. „Při jeho výrobě používáme tradiční recepturu a normy ze 70. let minulého století, kdy se ještě vstupní suroviny nešidily. Fermentace a sušení trvá asi čtyři týdny. Mým úkolem je várku vždy ochutnat, zda již je lovečák dostatečně vyzrálý. Týdně vyrobíme přes stovku salámů. Při takové malé výrobě a absenci chemie se každá várka trošku liší, což považujeme za přednost a důkaz našeho malovýrobního a řemeslného přístupu,“ dodal Pykal.