Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divočáci to mají spočítané, prý je jich moc

Vysočina - Více než patnáct set kusů čelistí divokých prasat odstřelených na Vysočině vysbíral loni krajský úřad v Jihlavě. Je to vůbec nejvíce od doby, kdy začal spodní čelisti selat prasete divokého od okresních mysliveckých spolků Českomoravské myslivecké jednoty vykupovat.

15.4.2017
SDÍLEJ:

Divočák. Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

Hlavním důvodem je to, že se divočáci na Vysočině přemnožili, což s sebou nese důsledky pro zemědělce, ale třeba i nebezpečí v dopravě.

„Zatím jsem se se žádným nesrazil, ale jednou málem. Není to příjemná zkušenost, ale naštěstí jsem stihl zastavit, a nic se nestalo," vzpomněl si Jan Sýkora ze Žďáru nad Sázavou.

Policie a pojišťovny evidují i nehody se zvěří s vážnými následky pro posádky vozidel, o úhynu zvěře ani nemluvě. Lidé z takových střetů často vyváznou bez zranění, ale ne bez toho, aby vznikla škoda hmotná. Povinné ručení ji zpravidla nekryje, byť i takové varianty některé pojišťovny nabízejí.

Kdo nechce havarijní pojištění, může se ve většině pojišťoven na srážky se zvěří připojistit k povinnému ručení. „Nabízíme doplňkové pojištění za tři sta padesát korun ročně. Mezi řidiči je o ně velký zájem," sdělila například Hana Ondráčková z pobočky České pojišťovny ve Žďáře nad Sázavou.

Nehod, kdy se auto střetne s lesní zvěří, stále přibývá. Policie na Vysočině jich loni jen do konce listopadu zaznamenala 974.

„V tomto případě jde o velmi výrazný, téměř čtyřicetiprocentní nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2015," poznamenala Dana Čírtková, vysočinská policejní mluvčí.

„Stavy prasat divokých ve volné přírodě dlouhodobě vykazují vzrůstající tendenci. V souvislosti s tím, kromě rostoucích škod na zemědělských pozemcích a na nich rostoucích plodinách, stoupá i nebezpečí přenosu nákazy například klasického moru prasat na umělé, respektive domácí, chovy prasat," podotkla mluvčí vysočinského krajského úřadu Jitka Svatošová.

„Divočáci od jara na polích vybírají řádky osiva a rozrývají travní porosty, od léta se pak krmí v řepce a zvlášť v kukuřici, kde páchají asi největší škody," uvedl Václav Špaček, ředitel Okresní agrární komory Žďár nad Sázavou. „Celkové škody za okres jsou stále vyšší.

Pohybovaly se ve statisících, ale odhadujeme, že teď už půjdou řádově spíš do milionů korun," dodal.

Černá zvěř škodí například i Zemědělskému družstvu Sněžné na Žďársku. „Obrovské problémy nám prasata působí rozrýváním luk, tam škodí zpravidla víc než na kukuřici. Letos jsme také museli instalovat pachové odpuzovače na plochu, kde jsme zaseli ječmen," zmínil Pavel Švec, předseda družstva.

Ohledně náhrad škod se většinou daří zemědělcům a myslivcům domluvit, některé újmy myslivci kompenzují například brigádami v zemědělských podnicích.

Prasata se rychle množí i díky mírným zimám, jaké panovaly v minulých letech. „V lánech řepky, a zvlášť pak v kukuřici mají přímo ideální podmínky. Prasata jsou chytrá, vyhnat je odtud není snadné. Navíc přešla na noční aktivitu, což je další problém pro odlov – když není vidět, nelze ani střílet," řekl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku Žďár nad Sázavou.

Podle myslivců by se o ochranu polí měli adekvátně starat především zemědělci. Opatření, která by zvěři bránila v působení škod, jsou povinni provádět podle zákona. Velké, souvislé lány kukuřice jsou pro divoká prasata rájem. „Mají tam chládek, klid a dostatek potravy, usadí se tam a krmí se. Ale vyhnat je odtud je velice problematické, zvlášť když je pole s kukuřicí hned u lesa. Mezi ním a osetou plochou je vhodné nechat volný pás," popsal Sedlář.

Účinné je také rozdělit velká pole na užší pruhy, které se oddělí pásem osetým nižšími plodinami. Nahánět prasata v souvislém porostu kukuřice je velmi obtížné. „Také je to nebezpečné při společných naháňkách, nemůžete střílet tam, kam nevidíte," poukázal myslivec.

OD STOVEK PO TISÍCE

Myslivci ve žďárském okrese loni ulovili 2131 divočáků. „Tím jsme překonali historický rekord," řekl Oldřich Sedlář. Od devadesátých let minulého století zhruba do roku 2000 byl přitom dlouhodobý roční průměr kolem šesti set odlovených kusů, kdežto v dosud na Žďársku rekordním roce 2012 jich už bylo 2050. „Na Vysočině je nejvyšší lov v okrese Třebíč a Jihlava. Obecně jsou vysoké stavy v úrodných částech kraje, což je důsledek hospodaření na zemědělských pozemcích," doplnil Jiří Bartoš z oddělení lesního hospodářství krajského úřadu.

Na snižování stavu divokých prasat s myslivci spolupracuje také krajský úřad Vysočiny, a to tím, že od roku 2013 vykupuje čelisti divokých prasat. První rok jich nashromáždil 845 kusů.

V roce 2014 to bylo 616 kusů a v roce 2015 už 1463 kusů. Loni toto číslo dosáhlo výše 1633 kusů. Dle kraje v posledních letech se odlov černé zvěře neustále zvyšuje. Za rok 2015 ulovili myslivci v Kraji Vysočina více než dvanáct tisíc kusů divokých prasat.

Na rok 2017 vyčlenil Kraj Vysočina ze svého rozpočtu téměř milion korun na to, aby mohl čelisti vykupovat. Za spodní čelist uloveného selete do věku asi tří měsíců kraj myslivci vyplatí pět set korun a za spodní čelist selete do věku přibližně sedmi měsíců je to 350 korun.

Vykoupené čelisti kraj poskytuje České zemědělské univerzitě v Praze, se kterou spolupracuje na výzkumu, jenž má určit, v jaké věkové struktuře bývají v kraji prasata lovena.

IVANA HOLZBAUEROVÁ, MARTINA LORENCOVÁ

Autor: Redakce

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jakub Klepiš.

Dvě branky Klepiše přinesly vítězství pro Boleslav

Ilustrační snímek

Žena napadla ve škole učitelku

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Stranná – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Politika je v kraji pánská jízda

Vysočina - Přehled lídrů nejsilnějších politických stran na Vysočině jednoznačně ukazuje na pánskou jízdu. Ženu mají ve svém čele pouze Zelení. Před čtyřmi lety přitom stálo v čele kandidátek v kraji hned několik žen. ANO táhla vzhůru dnešní eurokomisařka Věra Jourová, ODS vedla do parlamentu Jana Fischerová, ženy stály v čele kandidátek Zelených, Pirátů i zemanovců.

Stačí jen hejbnout zadkem, méně mluvit a víc dělat. To je celé

Jihlava – Slyšeli jste už o láskověcech? Možná že ještě ne. Jsou to polštáře, šaty nebo třeba trenky ušité ze speciální láskolátky, které pomáhají napříč Vysočinou. Lidem v třebíčském hospici, matce samoživitelce i dědům a bábím z domova pro seniory. Za úspěšnou aktivitou, která nyní zaplavila doslova celou republiku, stojí především akční Olga Štrejbarová z Jihlavy spolu se svou šikovnou dcerou Lolou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení