Co ale dělalo a dodnes dělá místo opravdu zajímavým, je obří kovová plastika proslulého uměleckého kováře Alfreda Habermanna symbolizující tři pilíře marxismu a světlé zítřky pod vedením KSČ. Na první pohled nenápadné dílo je ovšem natolik abstraktní, že nikoho nijak neuráží a každý v něm může vidět, co chce.

„Renomovaný kovář o tuto zakázku velmi stál. Chtěl ji vytvořit pomocí bucharů, ale nakonec od toho upustil. Plastika se vyráběla ručně z jednoho kusu kvalitní oceli a za pomoci dalších šikovných lidí, práce to byla opravdu dost náročná. Ale podařilo se tomu dát podobu, kterou autor potřeboval. Jak on sám říkal, vyrval materiál z jeho podstaty,“ řekl jihlavský pamětník Stanislav Jelínek, který byl tehdy s Alfredem Habermannem v kontaktu.

Samotná budova, kterou navrhl Zdeněk Gryc ze Stavoprojektu Jihlava, vyrostla v bezprostředním sousedství Fuchsovy sokolovny mezi lety 1969 a 1972. Skládá se ze tří částí - z budovy zasedací síně, spojené krčkem s výškovou budovou administrativy, a dále z objektu s technickým traktem.

Expresivní tvarování vstupní části se zasedací síní výrazně kontrastuje se strohou a pravidelnou fasádou administrativní budovy, kterou tvoří pravidelný rastr oken s cihlově červeným keramickým obkladem.

„Odborníci se shodují na tom, že architekt se snažil vytvořit harmonickou protiváhu sousední Fuchsově sokolovně, což se mu v rámci možností podařilo. Celé vyznění díla bohužel narušila stavba Domu politické výchovy z osmdesátých let, kvůli které došlo k zastavění části administrativní budovy jinou rutinní stavbou,“ dodal k tomu Jelínek.

V budově se nyní nacházejí úřady veřejné správy.