Pádel se přitom chápe řada známých tváří. Telčští draci mají na první lavici bývalého a současného starostu Romana Fabeše a Vladimíra Brtníka, bubnuje přitom šéf Senátu Miloš Vystrčil. „Díky naším háčkům je to velmi jednoduché, oni mi říkají, jak mám bubnovat. Oni udávají tempo a já ho bubnováním jen potvrzuji,“ sděluje své dojmy po druhé jízdě Miloš Vystrčil.

Vrátí se za buben na přídi dračí lodi i napřesrok? „Z legrace říkám, bubeník jednou, bubeník navždy,“ odpovídá s úsměvem. Přímo bok po boku se starostou Telče a jeho posádkou pluje loď Dolní Cerekve, i tam v první řadě napravo sedí starosta, Zdeněk Dvořák. Svojí posádku mají i Piráti – za první náměstkyní hejtmana Hanou Hajnovou a současnou lídryní vysočinské kandidátky Blankou Lednickou pádluje předseda České pirátské strany a poslanec Ivan Bartoš.

Klání lodí s dračí hlavou a ocasem sledují davy přihlížejících. Někoho to může překvapit, ne však starostu města. „Přiznám se, že jsem ten zájem čekal, začíná festival Prázdniny v Telči, jsou tu dračí lodě, všechny ty stánky, to turisty i místní táhne, kor když je hezké počasí jako dnes,“ usmívá se. Atmosféru a zážitky vyzdvihuje i Miloš Vystrčil a říká, že jim o výhru nejde. Tomu odpovídalo i vynechání dopoledního tréninku. „Mně osobně to vůbec nemrzí, po dvou jízdách mě tak bolí ruka, že si nedovedu představit, že bychom ještě trénovali,“ směje se Vladimír Brtník.

Nedaleko rybníka na náměstí přitom probíhá další program. Kovář ukazuje své umění, jeho výrobky jsou i vystavené včetně cenovek. „Chasníku, to nejsou hračky,“ okřikne jednoho z chlapců, kterému se zalíbily zvony. Pak je tu startovní a cílová brána pro Běh městem šťastných lásek, ten začíná v srpnový den a lidé se mohou vydat na trať kdykoliv během celého týdne. Vedle právě probíhá šermířské představení, které následně vystřídá koncert. A ještě dál je pak kolotoč s vyřezávanými zvířaty nebo samoobslužné kozí taxi. Jinými slovy jde o kárku, na které je vyřezávaná koza a rodiče mohou za dvacku tahat své ratolesti po náměstí.

Na koleje se letos vrací i parní lokomotiva. Ráno jede z Telče do Dačic a odpoledne zpět. Deset minut po páté odpolední z ní na nádraží vystupuje zástup cestujících. Jsou i zdaleka. „Jezdíme každoročně, líbí se nám tady. Letos je to náš devatenáctý ročník. Vždy jsme tu týden, pak si dáme tři dni pauzu, jedeme si odpočinout do lesa, a ještě se vrátíme,“ líčí Jitka Divišová z Ostravy. „My jsme se sem v roce 2003 dostali přes folkové koncerty, ale nevěděli jsme, že je to tu takhle velké, vůbec ne,“ vzpomíná na první návštěvu města.