Velká ztráta. V noci na pátek skonal neúnavný bojovník, tvrdý trenér a velká postava československého a českého hokeje, Jaroslav Holík. Bývalý střední útočník je neodmyslitelně spjat s Duklou Jihlava, s níž získal sedm ligových titulů jako hráč, další čtyři potom jako trenér. Na přelomu tisíciletí navíc jako hlavní kouč dovedl reprezentační dvacítku ke dvěma světovým titulům. Hokejovou legendu v posledních letech trápily zdravotní problémy, kvůli nimž dokonce přišel o část nohy.

S hokejem začínal Jaroslav Holík na rybníce v rodném Havlíčkově Brodě, později hájil barvy tamní Jiskry. V roce 1961 odešel na vojnu do Dukly Jihlava, v níž nakonec zůstal až do konce kariéry.

Rozený lídr

V proslulém klubu vytvořil spolu s bratrem Jiřím a Janem Klapáčem elitní útok, který Duklu dovedl k sedmi titulům. „On byl v tréninku vždy ve všem první a při zápase, když se nedařilo a mančaft už rezignoval, všechny seřval a probudil. Jako šéf se už narodil," prozradil na bratra před dvěma lety u příležitosti Jaroslavových sedmdesátin o dva roky mladší Jiří.

Holíkova formace se prosadila i v reprezentaci, v níž Jaroslav vybojoval kromě slavného triumfu na pražském šampionátu v roce 1972 ještě dvě stříbrné a tři bronzové medaile na mistrovství světa, má i bronz z olympiády v Sapporu 1972.

Úspěšnou kariéru ukončil hráč s přezdívkou Starej v roce 1979 a vzápětí se začal věnovat trénování v Jihlavě. Jako asistent Stanislava Neveselého se v 80. letech podílel na třech domácích titulech, poslední vítězství Dukly v roce 1991 si už vychutnal jako první muž jihlavské střídačky.

Pozdější jihlavský zastupitel krátce působil i v Pardubicích či Havlíčkově Brodě, v letech 1999 až 2003 byl hlavním koučem reprezentační dvacítky, kterou jako dosud jediný trenér v historii dovedl až ke zlatým medailím z mistrovství světa.

Již na sklonku trenérské kariéry začaly Holíka trápit zdravotní problémy, které vyvrcholily v roce 2011 amputací části levé nohy kvůli infekci.

Proslulý kritik hokejových poměrů v posledních letech částečně zanevřel na svoji Duklu a byl vídán na zápasech havlíčkobrodských Rebelů. „Myslím si, že to bylo trošku nafouknuté," uvedl na Holíkovu adresu současný jednatel Dukly Bedřich Ščerban. „Například na každoročním setkání olympioniků vloni v prosinci v pohodě seděl s Josefem Augustou a živě a přátelsky diskutovali."

V brzké době o Holíkovi vyjde kniha Žít jako Holík sportovního novináře Davida Lukšů. Křestu a plánované autogramiády v Jihlavě druhého května se však už Jaroslav Holík nedožil. „I kdybych měl přijet na vozíku, tak tam budu," sliboval ještě minulý týden Bedřichu Ščerbanovi. „Bohužel už nepřijede. Ale akci uspořádáme. Na jeho počest a jako vzpomínku," dodal Ščerban.