Život ve stínu megastavby. Jádro u Dukovan chceme, ale pozor na druhý Klondajk

Přímo v elektrárně nyní pracuje necelých 1500 zaměstnanců polostátní skupiny ČEZ. V době nedávné odstávky jednoho z bloků tam včetně dodavatelů vstoupilo až tři tisíce lidí denně. Po rozjetí nové výstavby se z Dukovan stane lidské mraveniště. Znovu po více než čtyřiceti letech.

Tamní expert na zlepšování výkonosti Libor Fejta už to jednou zažil. Nastoupil do budované elektrárny v roce 1979. „Tehdy první chladicí věž byla vysoká sotva padesát metrů, ale i tak působila impozantně. První kontakt s jadernou elektrárnou byl vzrušující, cítil jsem respekt. Působivý byl i počet lidí na staveništi. V montérkách, přilbách, vaťácích a holínkách. Všude se svařovalo, betonovalo, jezdily náklaďáky. Zkrátka velká zajímavá stavba,“ vzpomíná zkušený zaměstnanec.

Výkvět RVHP

Starosta malé obce Dukovany Miroslav Křišťál ví, že s takovou výstavbou se pojí obrovská zátěž pro okolní infrastrukturu. Zvláště pro dopravu, ale nejen ji. „Čekají nás složitá léta. Tisíce dělníků bude potřeba někde ubytovat, vytvořit jim zázemí, nabídnout služby. Musí někde jíst, mít možnost vyžití ve volném čase,“ přibližuje.

Svědectví z Černobylu: Lidé popsali, jak dlouhé týdny žili ve strachu vedle Rusů

Při historickém budování elektrárny těsně za vesnicí s 900 obyvateli vyrostl obří ubytovací areál. „Dodnes se mu říká Klondajk. Přinášelo to i potíže, rozšlapané předzahrádky, poničené fasády. Nemáme zájem, aby se to opakovalo. A to tam pracoval `výkvět` RVHP (organizace sdružující státy sovětského bloku – pozn. redakce),“ vzpomíná starosta s dovětkem, že při nové výstavbě nejspíš budou převažovat zahraniční dělníci. Třeba z Ukrajiny, Moldávie či Asie, jak to ostatně bývá na současných stavbách. „Každopádně obec nové ubytovací kapacity nepřipravuje,“ konstatuje.

Generační obměna

Skupina ČEZ plánuje jen v přípravné fázi nabrat stovky nových zaměstnanců. Podle mluvčího Bezděka začnou už v průběhu tendru. Jeho vyhodnocení má být uzavřeno do konce roku 2024. „Elektrárna už pět let prochází generační obměnou. Zájem pracovat u nás převyšuje nabídku,“ uvádí.

Dukovanský starosta Křišťál počítá s tím, že v areálu elektrárny a okolí musí být posílena bezpečnost. „V minulosti bydlela na blízké přehradě rota vojáků,“ poznamenává.

Přesto je rád, že výstavba pátého bloku nakonec dostala přednost před dostavbou Temelína. „Nebylo to samozřejmé, ale je to logické. I vzhledem k porovnání stáří elektráren. Zachování jádra v sousedství podporujeme. Dřív byl náš region zemědělský, díky elektrárně je průmyslový. Přináší to lidem a obcím ekonomické výhody,“ shrnuje.

Malá Ukrajina mezi vinicemi: Družba mládeže i hádky pod vlivem vodky

Uvádění současných čtyř jaderných bloků do provozu postupně v letech 1985 až 1987 zažil také zaměstnanec elektrárny Jaroslav Dvořák. „Na to se nedá zapomenout, byli jsme srdcaři. Chtěl bych zažít i nový zdroj, ale už jsem velkej kluk, pracovně se toho nedočkám. Mám pocit, že s přípravou Česku ujel vlak o deset let,“ říká.

Pokud půjde vše podle plánu, výstavba započne v roce 2029. „V době dražších energií může být velká motivace ke včasnému dokončení nového bloku,“ doufá Fejta. Jaderná elektrárna je podle něj mnohem složitější, než si běžně lidé představují. „Časem se část technologie a postupů mění. Proto je rozdíl mít na přípravu dva roky, pět nebo deset,“ podotýká.

Papiňák je nevzrušuje

Výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech podporuje i sdružení Energoregion 2020, zastupující obce v okolí do dvaceti kilometrů. „Zajistí perspektivu dalším generacím. Nejenom v našem regionu, celostátně. Je škoda, že vlády s tendrem na výstavbu dlouho přešlapovaly na místě. Dlouhodobá situace s energiemi v podstatě nemá jiné řešení než jádro,“ míní předseda sdružení Vladimír Měrka.

Jak připomněl, nový jaderný zdroj v Dukovanech navíc postupně nahradí ty stávající. „Chceme mít v sousedství i nadále zcela bezpečný a ideálně moderní jaderný zdroj. Provoz staršího zařízení a reaktorů není možné prodlužovat donekonečna,“ upozorňuje Měrka.

Víra, že energie je jen zboží, dostala vážnou trhlinu, říká Václav Bartuška

Fialova vláda považuje, slovy premiéra, zahájení výstavby v Dukovanech za jednu z priorit pro energetickou soběstačnost země v příštích desetiletích. Nyní elektrárna na Třebíčsku s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá zhruba pětinu spotřeby elektřiny v České republice.

Největší tendr v našich novodobých dějinách má stát podle odhadů podniku ČEZ minimálně 160 miliard korun. Odborníci však očekávají vyšší sumu. O investici se chtějí ucházet tři společnosti - francouzská EdF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse. „Rusáky a Číňany z toho stát vyřadil. Elektrárně říkáme papiňák, ale že postaví další blok, je mi jedno. Kolem jaderných elektráren jsem jezdil téměř celý život, i v Německu,“ povídá šestašedesátiletý Jaromír z obce Dukovany.

Radiace? Spíš z Černobylu

Na místním obecním úřadě visí v těchto dnech také ukrajinská vlajka. Kousek od ní si povídají místní ženy. „Přímo k reaktoru bych nikdy nešla, ale obavy o bezpečnost nemám,“ tvrdí jedna. „Spíš se hrozím toho, aby nám teď kvůli válce zase `neposlali` radiaci z Černobylu,“ reaguje druhá.

Změny se možná dočká cesta jaderného paliva do elektrárny. Dosud bylo letecky přepravováno z Ruska. „S kvalitou jsme neměli nikdy problém. Za aktuální situace však další spolupráci s Ruskem řešíme,“ konstatuje mluvčí Bezděk s tím, že v Dukovanech mají nyní zásobu výrobního paliva minimálně na tři roky. Zásoby se vytváří pro každý blok zvlášť.

Závislí na Rusku podle ČEZ nejsou. Celý proces nákupu paliva totiž funguje tak, že společnost nejdříve zakoupí uran na světové burze, k jeho obohacení na požadovanou míru dochází v Kanadě a v Rusku získává až podobu palivových kazet. Tuto konečnou fázi podle energetiků zvládnou uskutečnit i jinde ve světě.

Pod dozorem

Úroveň bezpečnosti v elektrárně fungující 37 let se zvyšuje. Reagovala i na teroristické útoky v Evropě či havárii v japonské Fukušimě. „Co se týká procesu výroby, štěpnou reakci umíme zastavit za dvanáct vteřin, i bez elektřiny. Důležité je následné dochlazování a odvedení tepla z aktivní zóny. Kromě aktivních bezpečnostních systémů jakou jsou čerpadla na přívod vody máme po ruce i pasivní bezpečnostní systémy jako jsou například hydroakumulátory - velké nádrže, které případně zalijí aktivní zónu reaktoru i bez proudu,“ ujišťuje mluvčí Bezděk.

Do reaktorového sálu se lidé dostanou jen v erárním oblečení - prádle, kombinéze a botách. A samozřejmě s přicvaknutým dozimetrem k měření radiace. Při odchodu z kontejnmentu musí projít speciální kabinou, kde se měří povrchová kontaminace celého těla. Ani po konci směny se však dávky u zaměstnanců zdaleka neblíží hodnotě, kterou člověk obdrží třeba při lékařském vyšetření na rentgenu. Toho nedosáhnou ani za celý rok.

Zelená pro jadernou energii. Hudbou budoucnosti jsou i malé modulární reaktory

V hlídaném areálu střeží vzdušný prostor laserový systém, připravená je tam i speciální policejní jednotka. Nejstřeženější jsou takzvané životně důležité prostory. Nechybí bezpečnostní prověrky, přísná vstupní kontrola, návštěvu kontejnmentu, prostoru v okolí reaktoru, doprovázejí alespoň dvě osoby. Na haly s jaderným palivem navíc nepřetržitě dohlíží kamery Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Chladicí věže by měly odolat zemětřesení až o síle šesti stupňů Richterovy škály či tornádu, které loni řádilo na jižní Moravě. „I kdyby došlo k jejich poškození, pro odvedení důležitého tepla máme již pět let v provozu také nové, nižší a chráněnější chladicí ventilátorové věže. S vylepšeným zabezpečením se počítá i při výstavbě nového jaderného zdroje,“ ubezpečuje Bezděk.