„Všechny úpravy respektují skutečnost, že se jedná o obnovu historické architektury s přímou vazbou na památkově chráněné území Telče,“ pochválila majitele ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči Martina Indrová.

Jde o jednoposchoďový dům o sedmi okenních osách. Vstupní síň a průjezd jsou zaklenuty valenými klenbami, v zadním traktu se nachází místnost s křížovou klenbou. Součástí domu jsou původní sklepy. Vystavěn byl při přestavbě bývalého špitálu v šestnáctém století.

Záchrana objektu byla zahájena v červnu 2014. Součástí byly i sondy, které odkryly stropní konstrukci. V letech 2015 až 2016 se uskutečnila celková obnova domu, při které byly odkryty trámové stropy v přízemí i patře a bylo otevřené zazděné gotické okno.

„V celém domě byly rehabilitovány interiéry, konzervovány a doplněny historické omítky a rekonstruovaná starší pokojová výmalba místností v patře. Původní konstrukce pavlače se nedochovala,“ popsala Indrová. Nová pavlač je tedy vystavěná dle posledních doložených pozůstatků.

MĚLY BY BÝT PAMÁTKY V ČESKÉ REPUBLICE PŘÍSNĚJI CHRÁNĚNY?Na Vysočině odpovídalo na patnáctou otázku volebního auditu Deníku 57 respondentů. Celých 63 procent z nich je přesvědčeno, že památky by měly být v ČR přísněji chráněny. Zbývajících 37 procent odpovídajících si naopak myslí, že památky v ČR by neměly být přísněji chráněny. Osm dotazovaných uvedlo, že tuto otázku nedokážou posoudit.
63%

Objekt slouží pro trvalé bydlení a památkáři ho nominovali v letošním roce na Cenu Patrimonium pro futuro. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili.

O několik desítek kilometrů dál, v Brtnici, stojí zámek. Ten poznamenaly v posledních dvaceti letech rozsáhlé vlastnické spory. Před dvěma lety skončil zámek konečně v rukou jediného majitele, Olega Rybnikáře. Ten přiznal, že by zámek potřeboval v první fázi opravy minimálně za sto milionů. V dalších fázích, už za provozu zámku, by si potom postupně vyžádal opravy za dalších téměř tři sta milionů.

„Za poslední roky se podařilo na opravu střech získat sedm milionů korun a je to výrazné zlepšení. Do zámku již nezatéká a dřevomorka se přestala šířit. Když se podaří udělat okna, tak se bude moci temperovat a postupně oživovat interiéry,“ dodal Rybnikář k tomu, proč jsou nová okna nezbytnou aktuální investicí do zámku. Rád by na zámku v brzké budoucnosti viděl minipivovar, restauraci, vinárnu, ubytování či školicí středisko.

Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy:

Ano, vždyť jsou to nejcennější dary, co tady máme po našich předcích. Bezezbytku platí, zlaté české ručičky.

Martin Šikula, učitel, historik, Bohuňov:

Ano, ale není to primárně výtka současnému Ministerstvu kultury, mimo jiné i objem peněz se přece navýšil. Jako historikovi je mi smutno, že zánik a devastace našeho kulturního dědictví u nás probíhaly nejen v letech 19481989, ale k nenávratným ztrátám a v nemalém množství dochází i v polistopadovém vývoji. Přitom koncentrace památek církevních, světských, technické, průmyslové a lidové architektury, je u nás jedinečná.

Markéta Hejkalová, spisovatelka, Havlíčkův Brod:

Ne, myslím si, že už teď pod památkovou ochranu spadá zbytečně moc objektů.

Jiří Jedlička, ředitel Muzea Vysočiny, Havl. Brod:

Především by se měla zásadně zvýšit podpora ze strany státu a vymáhat platné právní normy.