Už přes dvacet let starostka Hojkova Milada Duchanová bojuje proti tomu, aby lidé z obcí pod Čeřínkem koukali na to, jak jim za humna naváží jaderný odpad. Přiznává, že boj proti plánované stavbě jaderného úložiště v jedné ze sedmi vytipovaných lokalit je dlouhý. Vzdát ho ale nechce. Mohla by si v klidu užívat důchod, protože jí se úložiště už týkat nebude, ale to není její styl. Je zvyklá dotahovat věci do konce.

„I když se o stavbě úložiště mluví přes dvacet let, tak teď jde do tuhého. Každým dnem očekáváme rozhodnutí z Ministerstva životního prostředí o povolení průzkumů v naší lokalitě," uvedla starostka Milada Duchanová.

Obává se, že obce pod Čeřínkem nakonec průzkumy neminou. „Uvidíme, co přijde z ministerstva, pak budeme řešit co dál. Bráníme se mu, protože jak sem jednou přijdou, tak už nebudou chtít odejít," myslí si starostka Duchanová. Průzkumné práce mají totiž během příštích několika let ukázat, která lokalita bude pro ukládání paliva nejvhodnější. Ty nevhodné naopak začnou od příštího roku vyřazovat.

S tímto stavem věci seznamovala starostka Duchanová lidi uplynulou sobotu před turistickou chatou přímo na Čeřínku. K ní se sešly téměř dvě stovky protestujících z okolních dotčených obcí, aby společně vyjádřili nesouhlasný postoj k politice státu, která ukládání vyhořelého jaderného paliva do země podporuje a společně se Správou úložišť jaderného odpadu (SÚRAO) vhodnou lokalitu v České republice hledá.

SÚRAO se snaží lidi v lokalitách uklidnit. Výběr je prý teprve v začátcích. „K výběru finální lokality kolem roku 2025 je třeba zrealizovat řadu kroků tak, aby budoucí řešení bylo proveditelné a prokazatelně bezpečné," uvedlo SÚRAO prostřednictvím tiskové mluvčí Terezy Bečvaříkové ve svém prohlášení k protestním akcím.

Bez geologických průzkumů, které by v lokalitách měly začít v průběhu následujícího roku, nebude možné bezpečnou lokalitu vybrat.

Lidé pod Čeřínkem však mají názor na danou věc více než jasný. „Žádné úložiště tu nechceme. Nás ani našich dětí se to sice ještě nedotkne, ale jejich dětí už ano a s tím se nechceme smířit a nebudeme před tím zavírat oči," pronesla maminka Jarmila Kratochvílová z nedaleké Dolní Cerekve.

S nadsázkou svůj postoj vyjádřil Matěj Kolář s dětmi, kteří jezdí do lokality u Rohozné na tábory.

Ti se rozhodli parodicky předvést, jak by mohl geologický průzkum na Hrádku vypadat. S krumpáčem potom lidem předvedli, co v lokalitě našli. Scénku doprovodili také hudební produkcí a na konci předvedli, jak jsou lidé ochotni za peníze prodat sebe i své blízké. Za to, že bude SÚRAO moci v dotčených obcích prozkoumávat terén, totiž obcím slibuje peníze. Šest obcí z lokality na Hrádku si může přijít na více než jedenáct milionů ročně.

Podle Duchanové měli peníze raději investovat do vědeckých průzkumů a důkladného hledání nejlepšího způsobu, jak ukládat jaderný odpad. „Nikde ve světě jaderné úložiště odpadu není. Byli bychom první, takže by sem mohl začít odpad vozit třeba z celého světa," obává se Duchanová.

SÚRAO chce s dotčenými samosprávami úzce spolupracovat a vysvětlovat jim, co se s vyhořelým palivem děje a jak tento problém řeší v dalších zemích světa. Správa shodou okolností uplynulý víkend pořádala exkurzi do Jaderné elektrárny Dukovany. Do konce června takovýchto akcí pořádá pět. „Ze strany občanů je o to velký zájem. Každoročně se jich účastní několik set," uvedl závěrem k tématu ředitel správy úložišť Jiří Slovák.