Lidi, kteří v době pandemie opakovaně porušují nařízenou karanténu a chovají se rizikově vůči ostatním by mohli být v budoucnu monitorováni pomocí elektronických náramků určených v současné době především pro odsouzené do domácího vězení. Musela by se ale změnit legislativa. Systém Elektronického monitorovacího systému (EMS) spustilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Probační a mediační službou v září 2018.

„Použití systému pro kontrolu karantény je jistě zajímavý nápad. Nicméně prakticky má několik úskalí a není v tuto chvíli hned použitelný. Vyžadovalo by to především změnu legislativy a dostatek náramků,“ uvedla na dotaz Deníku Andrea Šlechtová z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti, zda by se náramky v době pandemie daly v nutných případech využít.

Ministerstvo podle ní navíc nakupuje náramky s ohledem na úspory vždy podle aktuální potřeby. Systém je podle mluvčí prozatím připraven na současné použití přibližně 600 náramků v jednu chvíli, zatímco v karanténě se mohou ocitnout až desetitisíce lidí.

Nejde ale o to nasadit náramky všem, co jsou v karanténě, ale pouze těm, kteří omezení porušují opakovaně a těm kdo vědomě šíří nákazu mezi ostatní. Za to sice hrozí obvinění z šíření nakažlivé nemoci, ale už to neřeší další kontrolu dotyčného člověka.

„Náramek by u takových lidí mohl být bezpečnou náhradou za vazbu,“ podotkl okresní státní zástupce v Jihlavě Kamil Špelda.

Otázkou pak zůstává, kdy by o použití náramku rozhodl. Podle Špeldy by to nemusel být soud, jako je to u domácího vězení, ale hygienici. Názor pak opírá o zákon o zdravotnických službách, podle kterého lze pacienta bez jeho souhlasu izolovat pokud má nařízenou karanténu.

Na nedostatečnou oporu v zákoně k využití EMS upozorňuje i mluvčí Probační a mediační služby (PMS) Martin Bačkovský.

„Stávající EMS nelze pro tento účel v ČR využít, neboť byl vybudován pouze za účelem kontroly trestu domácího vězení, výkonu opatření v souvislosti s podmíněným propuštěním z věznice a opatření nahrazující vazbu,“ upozorňuje Bačkovský. Podle něj jsou ale v tomto směru v zahraničí mnohem dál.

„Obdobné monitorovací systémy jsou v některých zemí využívány také v souvislosti s kontrolou dodržení právě například karanténních opatření. U nás pro to chybí kromě zákonného ustanovení i technicko-organizační zázemí,“ vysvětluje Bačkovský proč zatím nebudou využití náramků ke kontrole lidí v karanténě zákonodárcům navrhovat.

Elektronický náramek má člověk po dohledem připevněný nad kotníkem a přes GPS zařízení umístěné v bytě dotyčného vysílá radiový signál do centrály. Úředníci díky tomu mohou sledovat, zda je dotyčný v místě pokrytém signálem. Pokud se ze zón vychýlí, systém varuje nepřetržitý dozor v operačním středisku MS a pomocí družicového signálu je lokalizován.

K letošnímu 22. březnu monitorovala PMS od začátku zavedení systému 150 lidí. Z toho 98 dostalo trest domácího vězení, 50 osob mělo náramek jako náhradu za vazbu a dvě byly pod dohledem po podmíněnému propuštění. Probační služba dále kontroluje téměř 70 lidí, kteří nemají náramek, takže dochází k namátkové osobní kontrole. Ta je v současné epidemiologické situaci prováděna vizuálně bez přímého kontaktu s klientem. Dalších 40 osob nyní také čeká na nařízení a zahájení kontroly ze strany soudu.