Ten se 
4. dubna 1969 v Jihlavě na protest proti okupaci Československa upálil, a stal se tak po Janu Palachovi a Janu Zajícovi třetí pomyslnou živou pochodní roku 1969.

Krajská pobočka Masarykovy demokratické akademie (MDA) spustila v těchto týdnech pro úspěch svého plánu masivní informační kampaň. Na středu 9. října připravuje besedu historiků s jihlavskou veřejností na téma Odkaz Evžena Plocka. Na sklonku října se má o Plockovi promítat na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů 
v Jihlavě dokument Jsem pro lidskou tvář, který v dubnu 1969 pořídili Roman Fürst 
a Karel Tomek. A rovněž v říjnu půjde na jihlavskou radnici oficiální návrh na udělení čestného občanství in memoriam.

Podle představitelů jihlavské MDA si Plocek prestižní ocenění zaslouží. „Jihlava je 
v tomto směru odkazu Evžena Plocka mnohé dlužna. Jeho akt si vysoké společenské ocenění zaslouží," řekl k připravovanému návrhu Václav Šplíchal, jeden z navrhovatelů za MDA.

Podle něho není odkazu Plocka věnovaný stejný prostor jako odkazu Palacha a Zajíce. Jihlavská pochodeň se ovšem od svých studentských předchůdců lišila. Plockovi bylo bezmála čtyřicet let, měl rodinu a sám byl jako jediný členem komunistické strany. Hlásil se k reformnímu křídlu, které ztělesňoval Alexandr Dubček.

Zástupci MDA chtěli navrhnout Plocka na čestné občanství Jihlavy už v roce 2009. Tehdy ale odcházeli s nepořízenou, podle Karla Němce 
z MDA nebyla pro podporu návrhu ve vedení města vhodná politická atmosféra.

V současnosti navrhovatelé věří, že by návrh mohl podporu zastupitelů získat. „Oficiálně jsme sice s jednotlivými kluby v jihlavském zastupitelstvu nejednali, ale nikdo 
z oslovených zastupitelů náš záměr neodmítá," uvedl Němec.

Jak budou zastupitelé skutečně hlasovat, pokud dostanou žádost o udělení čestného občanství města pro Evžena Plocka na stůl, ale jasné není. „Udělování čestného občanství je událostí výjimečnou. Konečné rozhodnutí je na zastupitelstvu města," přiblížil proceduru mluvčí magistrátu Radek Tulis.