Kliknutím zvětšíteNa Vysočině to ale není rekordní teplota. Dosud nejmrazivější den byl podle meteorologů před dvaadevadesáti lety a shodou okolností to bylo také na Pelhřimovsku, navíc v tomtéž dni jako letos. Rtuť teploměru 11. února 1929 přímo v Pelhřimově klesla na neuvěřitelných – 37,3°C.
„Další zimy, kdy teploty klesaly až pod -30 °C, byly v letech 1940, 1942 a 1956. V méně vzdálené historii byly velmi chladné zimy 1993, 1996 a 2006, kdy minimální teploty v kraji Vysočina klesly pod -25°C,“ konstatovala Barbora Kněžínková z ČHMÚ v Brně.
Pelhřimovsko patří z pohledu výkyvů počasí v porovnání s ostatními okresy Vysočiny k premiantům. Kromě nejnižší teploty bylo například v letech 1953 a 1962 zjištěno, že se na Pelhřimovsku vyskytovala sněhová nadílka ještě začátkem června.
„Bylo to na stanicích Počátky, Černovice, Nový Rychnov a Pacov, kde bylo dne 3. června 1953 naměřeno až pět centimetrů sněhu. V roce 1962 se dva centimetry vyskytovaly na stanicích Počátky, Lísek a Moravecké Pavlovice na Žďársku,“ připomněla meteoroložka Kněžínková.
Pelhřimovsko si zapsalo i druhý rekordní údaj v historii o největším sněhovém přírůstku. Před čtrnácti lety 20. března 2007 napadlo v Počátkách za jediný den 46 centimetrů sněhu. Prvenství v tomto směru drží na stanici Nížkov na Žďársku, kde 24. února 1933 napadlo 50 centimetrů sněhu za den.
Údaje z pelhřimovska překvapily i samotnou metooroložku. "Abych pravdu řekla, taky mě to trochu překvapilo, jako vysvětlení mě napadá, že nejnižší minimální teploty bývají v dolinách, kde se drží chladný vzduch, který tam stéká svou tíhou z okolí (studený vzduch je těžší než teplý). Naše klimatologické stanice na Žďársku (tedy ty, které měří krom srážek i jiné prvky, například teplotu vzduchu) jsou spíše ve vyšších polohách, žádnou takovou typicky "dolíkovou" stanici tam nemáme, proto tam jsou pravděpodobně teploty většinou o kousek vyšší než na těch v údolí měst jako je Pelhřimov nebo Počátky. Minimální teploty vzduchu záleží krom nadmořské výšky hodně i na mikroklimatu," míní Kněžínková.
Největší hromadná nehoda na D1
Největší výška celkové sněhové pokrývky pak byla naměřena na stanici Štoky na Havlíčkobrodsku 10. března 1970, kde leželo 143 centimetrů sněhu. Další zimou velmi bohatou na sníh byla ta v roce 1942. V únoru toho roku dosahovala výška sněhové pokrývky na Žďársku až k 118 centimetrům. Za posledních padesát let bylo víc než metr sněhu jen v roce 2006, taktéž na Žďársku.
Výkyvy počasí v minulých letech způsobovaly nemalé komplikace v energetice i dopravě. Největší hromadná dopravní nehoda této země se udála ve čtvrtek 20. března 2008 mezi 90. a 134. kilometrem dálnice D1 u Řehořova na Jihlavsku. Celkem se tehdy srazilo 231 aut. Policisté řešili 93 samostatných dopravních nehod, při nichž havarovaly dva autobusy, 58 kamionů, a 131 osobních aut. Škoda byla vyčíslena na téměř osmadvacet milionů korun. Tři osoby byly zraněny těžce a sedmadvacet lehce.
Na Novoměstsku se dříve potýkali s třímetrovými závějemi
Mezi nebezpečné jevy patří i ledovka a silná námraza. Ta měla v prosinci 2013 na Žďársku za následek pád stromů, ale především sloupů vysokého napětí. Při havárii spadlo poblíž Velkého Meziříčí třináct stožárů, přes něž je vedena hlavní energetická tepna pro celou oblast. Bez proudu se tehdy ocitlo zhruba dvanáct tisíc lidí.
„Ve vzdálenější historii způsobilo velkou energetickou a dopravní kalamitu náhlé prudké ochlazení během silvestrovské noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979, kdy se na většině stanic mezi termíny měření teploty vzduchu v devět večer a v sedm ráno ochladilo téměř o 20°C,“ připomíná Kněžínková.
Ledovka jako jev, kdy vlivem mrznoucího mrholení nebo mrznoucího deště vzniká homogenní ledová vrstva, která může dosáhnout tloušťky až několika centimetrů, byla na Vysočině pozorována téměř každý rok.
„Výskyt ledovky je většinou lokální, výjimkou byl začátek prosince roku 2014, kdy byla ledovka pozorována na většině stanic na Vysočině a tloušťka ledové vrstvy byla na mnoha místech větší než jeden centimetr po dobu tří dnů. Na mnoha místech to zkomplikovala nebo zcela zastavilo dopravu,“ podotkla Kněžínková.
Časná zima už na začátku října
Nejčasnější nástup zimy z pohledu sněhové pokrývky byl zaznamenán v roce 1972, kdy 3. října napadl na stanici Lísek na Žďársku jeden centimetr nového sněhu. Tento sníh však do druhého dne roztál a byl zaznamenán pouze na této jediné stanici.
Počasí v kraji pomáhají sledovat i amatérští meteorologové, kteří svá pozorování předávají profesionálním kolegům. Na Vysočině je jedním z nich i čtyřicetiletý Petr Janoušek z Jihlavy. Data shromažďuje od května 2010 a jeho lokalitou jsou Hruškové Dvory.
„Počasí mne zajímá kvůli tomu, že se posledních letech objevují extrémní výkyvy počasí,“ svěřil se Janoušek. Jeho stanice se nachází v údolí řeky, přesto i tam občas naměří silné nárazy větru kolem 10 m/s. Nejvyšší denní teplotu pak naměřil v červenci 2017, kdy se rtuť teploměru vyšplhala na 37,7°C. Největší zima (-24°C) byla v lednu 2010.
„Nejvíc sněhu napadlo v lednu 2012. Bylo to šestadvacet centimetrů,“ má zaznamenáno Petr Janoušek.
60
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
