„Pokud mají zemědělské firmy živočišnou výrobu, zasejí krmné plodiny, aby zajistily zvířata. Pokud ne, mohou se pustit do pěstování tržních plodin. Na Vysočině mezi nimi vede řepka,“ přiblížil Jan Štefka.

„Máme velkou živočišnou výrobu, sami si zajišťujeme krmení. Přesto na jaře zkusíme zasít jarní řepku. S řepkou máme dobré zkušenosti. Vždycky jsme ji se ziskem prodali, i když loni cena spadla,“ připomněla včera předsedkyně Zemědělské společnosti Zhoř Jana Lokvencová.

„Změny nechceme. Máme v plánu pšenici, ječmen, řepku a něco brambor. V krmných plodinách si musíme vystačit, máme na 500 krav a 250 býků. K tomu děláme na 500 tun vepřového masa ročně. Nezasejeme nic, na co nejsme zvyklí,“ potvrdil předseda zemědělského družstva Sedlejov Jindřich Pospíchal.

Chybí jistota výdělku

Podle Vlastimila Vaňka, ředitele Okresní agrární komory pro okres Jihlava, se pro propad výkupních cen nedá hovořit o žádné lukrativní komoditě.

„Přesto plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň oproti loňsku vzrostla asi o pět procent. Dost zemědělců na ni vsadilo, ale zda se vyplatí, záleží třeba na počasí i situaci v Evropě. Dnes vám nikdo neřekne, kolik se za co bude platit po sklizni,“ připustil Vlastimil Vaněk.

„Mák má sice na Vysočině místo, ale oproti minulým letům byla farmářská cena máku dost likvidační, takže nevím, kolik rolníků jej letos oseje. Je to navíc citlivá plodina a ne každý jej umí pěstovat,“ shrnul Jan Štefka.

Podle biofarmáře Josefa Sklenáře cesta vede k energetickým programům.
„Zemědělec může třeba vsadit na rychle rostoucí dřeviny nebo rostliny do bioplynových stanic,“ naznačil Josef Sklenář.