A co festival lidem nabízí? Jde o jednoduchý princip, kdy , kdy muzea a galerie ve spolupráci s dalšími institucemi v daném městě zůstanou otevřeny do pozdních nočních hodin a nabídnou svým návštěvníkům něco, co není v jejich denním programu běžné. Volným vstupem počínaje a speciálními programy konče.

Zatrestband válel

V Jihlavě festival „načalo“ pěvecké sdružení Campanula. Na Masarykově náměstí dav bavila kapela Zatrestband v čele s Petrem Píšou. „Tancujte, už je tma, stejně vás nikdo neuvidí,“ vybízel Petr Píša zmrzlé publikum. Na jeho výzvy se tak pár odvážlivců pustilo do tance přímo uprostřed náměstí. „Já tenhle typ hudby neposlouchám, ale jsou opravdu skvělí,“ pochválil kapelu Pavel Pikl.

Davy lidí také přilákala beseda s reportérem Stanislavem Motlem, který před lety přespával v jihlavském podzemí. „Nebudu zastírat, že jsem se bál, budil jsem se třeba po dvou hodinách,“ zavzpomínal Motl. Jeho povídání o zvláštních stínech Jihlavany natolik uchvátilo, že beseda musela proběhnout dvakrát.
Milovníky umění zase nadchla vernisáž výstavy Sáry Saudkové v Muzeu Vysočiny. Její extravagantní fotky mnohé zvědavce nadchly.

Saudková v Jihlavě

„Fotky jsou zvláštní, prostě zachycuje lidi tak, jak doopravdy vypadají. Kam se hrabou modelky v časopisech,“ nechala se slyšet Markéta Vaňková s tím, že nejvíce ji zaujala fotografie s názvem „Modlitba“.

Účastníci muzejní noci mohli dokonce až do desáté hodiny večer navštívit jihlavské podzemí, prohlédnout si Muzeum Vysočiny, vystoupat na vyhlídkovou věž kostela svatého Jakuba nebo bránu Matky Boží.

Fenomén muzejních nocí patří již řadu let ve velkých evropských metropolích ke stálým prezentacím kulturního dědictví. V České republice se poprvé uskutečnila Pražská muzejní noc v roce 2004. Postupně se připojila i další města napříč celou Českou republikou. Letošní festival 12.června uzavře Praha.