Svou roli určitě sehrál i fakt, že lidé kvůli Covidu tráví více času doma a nesedají tak často za volant. „Na jaře byly silnice opravdu poloprázdné. Byly dny, kdy jsem potkával většinou jen kamiony. Myslím, že to ve statistikách sehrálo podstatnou roli,“ přemítal řidič Lukáš Hora z Havlíčkova Brodu.

I tak ale na silnicích Vysočiny vyhaslo sedmatřicet životů. Další čtyři lidé pak zemřeli na následky těžkých zranění. „Některé loňské dopravní nehody nemusely mít tak tragický dopad, kdyby řidiči dodržovali všechny povinnosti dané zákonem, zejména pak používali bezpečnostní pásy,“ uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková.

Za nejhorší úseky na Vysočině už tradičně platí silnice první třídy z Pelhřimova na Tábor, křižovatka na státní silnici u Štoků na Havlíčkobrodsku a komunikace mezi Rokytnem a Kuklíkem na Žďársku.

Celkový počet dopravních nehod se také snížil. „Policisté loni vyšetřovali celkem 4 492 dopravních nehod, což je o 313 méně než v předchozím roce,“ vyčíslila Čírtková.

Úbytek nehod přinesl ještě jedno pozitivum. Zdravotníci totiž nemuseli vyjíždět tak často. „Měli jsme celkem 1 826 výjezdů. Ve srovnání s rokem 2019 bylo v loňském roce takových zásahů o 250 méně,“ informoval mluvčí krajských záchranářů Petr Janáček.

Už tradičně nejvíce bourají řidiči osobních aut. Až za nimi jsou kamioňáci. Hlavní příčiny nehod jsou prý na Vysočině neměnné. Jsou jimi především nesprávný způsob jízdy, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě a v neposlední řadě špatné předjíždění. Často je na vině ale i drogy a alkohol. „Výjimkou nebyly hodnoty přesahující tři promile alkoholu a v jednom případě dokonce čtyři,“ konstatovala Čírtková.

Hazardují a jezdí bez pásů. Loni na Vysočině zemřelo 37 řidičůZdroj: Deník/ archiv

Překračování rychlosti si všímají nejen ostatní účastníci silničního provozu, ale i lidé bydlící v blízkosti silnice. „Jezdí jako blázni a vůbec neberou ohled na ostatní. Vůbec se nedivím, že se každou chvíli někdo vybourá,“ rozhořčila se důchodkyně Marie Trnková z Pelhřimovska.

To potvrdila i policejní mluvčí Čírtková. „Velké množství dopravních nehod se loni stalo proto, že řidiči zbytečně hazardovali a při jízdě se nechovali dostatečně ohleduplně,“ upozornila.

Typickým příkladem jsou podle ní dopravní nehody, které se stanou za snížené viditelnosti, zejména při ranních a večerních mlhách. „Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost, ale samozřejmě tak, aby neohrozil vozidla jedoucí za ním. Měl by také zvětšit vzdálenost od ostatních, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení,“ dodala Čírtková.