Původně se počítalo s tím, že by se šlo hledat už ve čtvrtek, z toho ale sešlo. „Kolegové to zrušili kvůli počasí, má být déšť se sněhem. Když chce ale někdo hledat na vlastní pěst, tak může,“ informoval Deník Tomáš Holenda z Astronomického klubu Pelhřimov, který hledání koordinuje.
Sraz dobrovolníků bude vždy v deset hodin u autobusové zastávky na návsi v Bukové, což je místní část Třeště. „Nutná je dobrá obuv, chodíme nejen po loukách a ozimech, ale i po polích, a teplé oblečení včetně ochrany před deštěm,“ vzkázal zájemcům Holenda.
Kdo by chtěl přijet později, může – skupinku hledající meteority najde někde ve spádové oblasti široké zhruba tři sta metrů a dlouhé přes deset kilometrů mezi Švábovem a Jezdovickým rybníkem. „My tu oblast projdeme celou, Buková mi přijde jako dobré místo pro sraz, odtud se dá odjet,“ vysvětlil Holenda.
Na sociálních sítích se objevil názor, že si nálezce může meteorit nechat a nikomu o něm neříkat. Holenda by preferoval, kdyby nálezce svůj objev oznámil i když si bude chtít meteorit nechat. „Je známý případ, že zemědělec našel meteorit na svém poli u Hradce Králové, oznámil to, nechal ho přeměřit, a nepřál si ho věnovat, tak si ho nechal,“ vzpomněl astronom. Takový postup je lepší i pro nálezce, který tak získá jistotu, že skutečně vlastní meteorit.
Ohnivý kužel nad Stonařovem
Nálezce pak bude uvedený v databance na internetu a to ve zvláštní kategorii meteoritů s rodokmenem. Ta eviduje meteority, u kterých se ví, odkud přilétly, a čítá zhruba čtyřicet kusů z celého světa. Být ve vybrané společnosti jejich nálezců je jistě lákavá vidina.
Meteority hledají lidé prakticky od té doby, kdy ve čtvrtek 10. listopadu brzy ráno prosvítil oblohu jasný bolid. Zhruba padesátikilogramový meteorit vstoupil do atmosféry před pátou hodinou ranní, poprvé ho zaznamenali nedaleko Sušice. Za letu se pak začal rozpadat. „Největší úlomek pak pohasl ve výšce kolem pětadvaceti kilometrů nad zemí jižně od Horní Cerekve na Vysočině,“ uvedli Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
I když převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře, je dle astronomů pravděpodobné, že řada převážně menších kousků dopadla až na zemský povrch. Největší meteorit může mít až jeden kilogram, další budou vážit do sta gramů.
Na Jihlavsku už v minulosti meteority padaly, bylo to nedaleko současné lokality, jde však o náhodu. Dle dobových záznamů se 22. května 1808 ráno nad Stonařovem objevil velký ohnivý kužel a ozvala se ohlušující rána. „Během následujících chvil se ozývalo ještě další dunění, které přecházelo ve svist doprovázející pád jednotlivých meteoritů. Na krajinu se velmi rychle snesla mlha hustá tak, že prý nebylo vidět víc než na dvanáct kroků. Mnozí svědci události v dobových zápisech popisují i náhlou přítomnost nepříliš vábného zápachu,“ popsala událost Jihlavská astronomická společnost na svém webu.
- meteority měly na Vysočinu dopadnout časně ráno 10. listopadu
- předpokládané místo dopadu je mezi Švábovem a Jezdovickým potokem na Jihlavsku
- v lokalitě se zatím nic nenašlo, hledání na čas přerušil první letošní sníh