Nepokoje spojené s obsazením Československa se v Jihlavě i na celém Jihlavsku začaly stupňovat po 10. březnu. Například v pondělí 13. března několik jihlavských Němců vniklo na tamní radnici a vyvěsili tam prapor s hákovým křížem. Pod okny čekal dav, který se snažila rozehnat policie. Podařilo se to až četníkům z četnické stanice. Dav se poté stáhl do budovy Jihlavského domu. Ve Stonařově došlo při obsazování četnické stanice k přestřelce s jedním mrtvým a několika zraněními.

Čekali na vojáky

A pak nastal mrazivý 15. březen a s ním nacistická okupace. Navzdory omezeným možnostem měli jihlavští Němci o plánovaném příchodu vojsk velmi dobré informace a na jejich příjezd čekali na jihlavském náměstí již od ranních hodin. Náměstí bylo ihned přejmenováno na náměstí Adolfa Hitlera. První vojenské jednotky dorazily o půl desáté ráno.

Obyvatelé německé národnosti jásali a vojáky vítali jako hrdiny. Dokonce jsou zaznamenána svědectví o tom, že jim odklízeli sníh ze silnic, aby se lépe dostali do města. Někde totiž ležel až metr sněhu. „Toto nadšení pramenilo ze zklamání, které Němci zažili po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy jihlavský jazykový ostrov nepřipadl do odtržených Sudet,“ vysvětlil badatel Jiří Vybíhal, který své poznatky o době před osmdesáti lety popsal například v knize Jihlava pod hákovým křížem. 

Na poště v Jihlavě už měli připravené jednoduché razítko Iglau ist frei. „Jihlavští Němci rozesílali korespondenční lístky a pohlednice všem svým známým, často bez textu, protože toto oznámení, které vyplývalo z razítka, jim zdaleka postačovalo,“ doplnil k tomu Vybíhal.

Vedení policie převzal do svých rukou Emanuel Sladek, který působil v několika místních spolcích. Policejní stanice se nacházela v budově dnešního magistrátu v dnešní Hluboké ulici.

Těšili se na vůdce

Německá Jihlava se radovala. Ve městě byly celé domy ozdobeny říšskými vlajkami, ty visely od shora až dolů. Po následující dva dny, 16. a 17. března, dokonce místní Němci opakovaně na plném náměstí čekali na příjezd samotného Vůdce, ale nedočkali se. Po 15. březnu ve městě začal oficiální hon na židovské sousedy. Popelem lehla synagoga v Parku Gustava Mahlera. Tehdy už v Jihlavě také od sebe byly příkře odděleny české a německé vrstvy obyvatel. Během následujících měsíců se ve městě konaly samé oslavy a přehlídky.

„Dříve tady žili Češi i Němci mírumilovně, ještě i ve dvacátých letech minulého století se stále odehrávaly sňatky Čechů s Němkami a naopak, vztahy se ale radikálně zhoršily s příchodem Hitlera k moci,“ zavzpomínal na lepší časy pamětník té doby, jihlavský rodák a literární Jiří Rambousek, který zemřel před několika měsíci.

S datem 15. března 1939 byla spojena ještě jedna významná organizační změna, která se dotkla všech obyvatel země. Zavedení jízdy vpravo na silnicích. V Československu se tato novinka dlouho plánovala a diskutovalo se o ní. Po příjezdu německých vojsk ke změně došlo doslova přes noc. „Již postupující německá vojska byla seřazena podle nových dopravních pravidel. Je to dobře patrné z dobových fotografií,“ zmínil jednu zajímavost badatel.