Místní volali po mostu přes řeku Šlapanku, který by spojoval Horní Věžnici s prostřední částí obce. Okres akci zdržoval, nicméně už roku 1932 se lámal kámen na stavbu. Dělníci poprvé kopli do země v květnu 1934 a kolaudace proběhla v listopadu téhož roku. Most přišel na 124 816 korun. Místní si také roky stěžovali na špatnou cestu, na níž za dešťů i v zimě trpěli lidé a dobytek. V létě 1935 byla povolena stavba nové silnice. Na práci byli přijímáni jen místní nezaměstnaní. Pracovali 40 hodin v týdnu a brali na hodinu 1,70 až 2 koruny. Stavba byla hotova v říjnu 1936.

Čeští rodiče ve Věžnici byli v menšině oproti německým sousedům, přesto dělali všechno pro to, aby jejich děti mohly doma chodit do české školy. Domáhali se vlastní budovy, ale nakonec výnos zemského správního výboru povolil v březnu 1920 nástavbu přízemní německé školy o jedno patro. Ať se ve Věžnici stavěla škola, most, silnice nebo cokoli jiného, většina sousedů z Dolní Věžnice pronajímala stavitelům povozy. I na žebřiňáku kravky vozily trámy, prkna či co bylo ke stavbě potřeba. Stavitelé platili svého času za pár koní na celý den 50 až 60 korun.

Věžničtí pořádali za Rakousko – Uherska i po vzniku Československa rok co rok několik akcí a setkávali se při nejrůznějších příležitostech. Svým životem za mocnářství i za první republiky žily i místní divadelní spolky. Svého času byly tři. V Dolní Věžnici se scházel německý a český, v Horní Věžnici pouze český. Rok co rok se zkoušelo, hrálo se divadlo a členové pořádali masopustní průvody a májové veselice. Na májových veselicích nesměl chybět slavnostní průvod, procházející celou vesnicí pěkně chalupu po chalupě,a po něm bohaté pohoštění. 

Příští díl: Představíme život v Mrákotíně.

Máte doma také zajímavé snímky z našeho regionu z let 1918 až 1992? Pošlete nám je na redakce.jihlavsky@denik.cz.

Obchvat. Ilustrační foto.
Obchvatu Velkého Beranova už nic nebrání