Mnoho z nich mluví o řízené likvidaci jejich podnikání. „Na jaře jsme měli obavu, že nás zničí koronavirus, ale ukázalo se že nás odrovná vlastní vláda. Meziroční propad je na úrovni pětadevadesáti procent,“ uvedl Pavel Jánský z velkomeziříčského Skisportu Drápela. „Platím stejné daně, mám stejné živnostenské oprávnění a mám stejná práva na možnost výdělku jako jiní podnikatelé,“ zlobí se Miroslav Točík a rezolutně dodává: „Když zavřít, tak všechno. Když otevřít, tak také.“

Zájem o zápůjčky sjezdového vybavení se rovná nule a také se zastavil prodej. Některé obchody spustili e-shop, ale zájem není valný. Velkou ranou je také uzavření škol, žáci totiž letos nepojedou na lyžařské kurzy. „Obecně se dětské vybaven prodávalo i půjčovalo vždy dobře,“ povzdechl si Jánský.

Prodejny na vsi mají mizivé zisky. Ilustrační foto.
Konec vesnických prodejen? V Brzkově s dotací nepočítají, obchod si vedou sami

Reagovat na situaci, na chvíli z oboru utéct a pak se vrátit prý není možné. „Jedná o celoroční kolečko činností. A přeci jenom nás trochu zaměstnalo běžkování,“ uznal Fremund. „Plyne z toho pro nás to, že se budeme muset věnovat více letní sezoně, asi i na úkor té zimní,“ odhadl.

Chaos: Neví, co bude za týden

Je fakt, že půjčovny lyží se většinou na jaře přeorientují na cyklistiku tak jako tak. „Navíc jsou vládní opatření tak chaotická, že vlastně ani nevím, co bude za týden,“ připomněl Jánský. Zimní sezona už je každopádně odepsaná a teď nezbývá než doufat, že cyklistická sezóna situaci zachrání. „Situace není vůbec dobrá, ale jsme bojovníci a nehlodáme to vzdát,“ zní odhodlaně Jánský.

Na druhou stranu současná situace vede k vyššímu zájmu o běžkové a skialpové vybavení. To však půjčovny nespasí. „Bohužel náš obor podnikání je závislý také na možnostech výrobců a výroba se plánuje vždy se zhruba ročním předstihem,“ popisuje Jánský a pokračuje: „Vloni v lednu nikdo nemohl tušit, co nastane letos a tak skladové zásoby neodpovídají extrémnímu nárůstu poptávky.“ I když je počet kusů dostatečný, zákazník si nemůže příliš vybírat ohledně modelů a značek. „Z mého podnikatelského hlediska nám to však tak ohromnou ztrátu z letošní sezony zmírní jen lehce,“ přidal se Miroslav Fremund ze Skicentra Jihlava.

Srovnávací pohled na jednu z budov v Rohozné. Další snímky najdete v galerii uvnitř článku.
Rok od řádění vichřice Sabine: Rohozná se z živelné pohromy vzpamatovala rychle

I půjčování běžek pak provází přísná hygienická opatření, jak popisuje Točík. Lidé čekají u okénka frontu s dvoumetrovými rozestupy, pak píší smlouvu na mrazu u stolku, zkouší boty i uprostřed sněhové vánice, jen aby po jednom nemohli do malého krámku.

Vlekaři mohou alespoň spoléhat na vládní kompenzace, to se ale půjčoven netýká. Co se týká náhrad pro maloobchod, reálně Skisport Drápela dosáhne jen asi na třicet procent z nabízených programů. Miroslav Fremund pak požádal o kompenzační bonus pro OSVČ ve výši pět set korun denně.

Miroslav Točík pak více než peníze volá po rovných podmínkách. „Myslím, že já a moji kolegové z branže nepotřebují žádné drobné od naší vlády a ani nespoléhají že by je někdo zachraňoval. Pouze chci svobodu a rovnoprávnost pro všechny,“ uzavřel.